PAVEL ŠIK
Česká vláda schválila novelu státního rozpočtu pro rok 2022. Předpokládaný schodek rozpočtu prý plánuje na mínus 330 mld. Kč. Problém ale může být, že schodek byl jíž na konci pololetí ve výši mínus 242 miliard, zbývá tedy „pouhých“ 88 miliard do konce roku. Z toho červenec již určitě taky něco stál. Každý ekonom asi tuší, že je to spíše politická vůle než realita. (Co znamená schodek? Plánovaný schodek znamená, že odhadnete příjmy a stanovíte náklady. A ten rozdíl je schodek.)
Ministr průmyslu Síkela se na svém profilu sice chlubil, že dosáhl dohodu evropských států o úsporách plynu o 15 procent a nazval to zvládnutou mission impossible. Nějak ale opomněl zmínit, že se jedná o čistě dobrovolné memorandum bez závazku, jinak by jí musela schválit Rada, ne ministři. Až začnou skutečné problémy, asi se ukáže jako cár papíru.
Gazprom s odvoláním na pokyny dozorčího orgánu (turbína z Kanady stále ještě není v Rusku a další musí prý jít do odstávky) 25. července uvedl, že tok plynu do Německa přes Nord Stream 1 se od středy sníží na 33 milionů metrů krychlových denně. To je 20 procent původní kapacity. Italský ministr Roberto Cingolani řekl, že pokud Rusko zcela zastaví dodávky, bude Itálie, která využívá ruský plyn jen ze 40 procent, na konci zimy bez plynu. Jaký že má ČR podíl ruského plynu?
Proudí tedy do ČR vůbec ještě nějaký plyn? Německo totiž bude mít problémy a jak víme bližší košile než kabát. Pro záchranu největšího dodavatele plynu firmu Uniper německá vláda již nyní musí přichystat 15 miliard Euro.
A další Jobovky přicházejí. Včera se ozval šestý největší německý koncern BASF s obratem ca 40 miliard Euro, který má i u nás jak dodavatele tak odběratele. Největší chemická společnost na světě včera uvedla, že snižuje poněkolikáté výrobu čpavku kvůli vysokým cenám zemního plynu. BASF varoval, že zemědělci budou v příštím roce čelit prudce rostoucím nákladům na hnojiva. Ve zprávě uvádí, že u koncernů jako BASF, Evonik, Wacker Chemie nebo Covestro se v roce 2020 podílely energie na výrobních nákladech ve výši 5 procent, aktuálně je to 40 procent.
V principu naznačuje, že pokud se dodávané množství ruského plynu nezvedne, bude muset koncern BASF o nejméně 50 procent snížit produkci. Koncern BASF to chce řešit produkcí v jiných zemích, předprodejem ze států, kde o plyn není nouze (zdravíme do Číny a Indie. Pokud se situace nezlepší, odhaduje koncern snížení plánovaného zisku o 1,5 miliardy a dalších 1,5 miliardy způsobí nižší poptávka po chemikáliích kvůli slabší evropské ekonomice. V dlouhodobějším horizontu může chlouba německého průmyslu BASF chtít přesunout výrobu někam, kde je energie levnější a plynu dostatek. Pro Německo, kde průmyslový sektor tvoří čtvrtinu HDP a je hnací silou exportu, je to velký problém.
Myslím, že i člověk bez ekonomického vzdělání pochopí, že pokud podnik očekává menší zisk nebo dokonce bude v mínusu, bude platit méně daní. Pokud bude muset snižovat produkci, bude muset propouštět. Pokud bude propouštět, sníží se příjmy státu (daně zaměstnanců) a zvýší náklady (např. podpora v nezaměstnanosti). A také každý pochopí, že pokud velké koncerny budou spořit, budou mít problémy stovky možná tisíce subdodavatelů, kterým se propadnou příjmy, budou muset propustit zaměstnance.. a tak pořád dál – řetězová reakce. K tomu budou obyvatelé méně utrácet a logicky spořit tj státu se sníží příjmy i z dph a jiných daní. A to ještě nemluvíme o nečekaných, ale možných velkých státních záchranných akcích, jako například v případě Uniperu v Německu. (Info: Česko má poměrně silný chemický průmysl s obratem přes 20 miliard eur a zaměstnává ca 130 tisíc lidí.)
A nyní se vraťme na začátek. Ve chvíli, kdy se domeček z karet teprve začíná hroutit a vláda již skoro 74 procent plánovaného schodku utratila za první půlku roku (za červenec čísla neznáme) a máme ještě ca 5 měsíců do toho „studeného, sychravého, na energii náročného“ konce roku s očekávanou recesí, krizí v průmyslu, propouštěním, zvýšenými náklady a sníženými příjmy nám vláda vlastně svým odhadem menších dluhů nalhává, že druha půlka bude mnohem lepší, že žádné zásadní finanční kroky pro krizi v průmyslu nebo ve službách nebudou potřeba a lidi budou v pohodě. Kdyby tenhle odhad odevzdal ekonom v privátním sektoru….
Navíc jako v rauši plánuje utratit ca 80-100 miliard za nové stíhačky? (Chápu, že teď zaplatíme amíkům jen 50 procent zálohy a zbytek za 10 let, až budou dodány :).
Tvl to jako fakt?
Střelím si od boku – schodek bude vyšší než měl minulý rok Babiš a na podzim padne vláda. A já jí to přeju.
Pavel Šik, fb
The post Co kdyby si česká vláda vytáhla co nejrychleji hlavu ze zadku? first appeared on Pravý prostor .
