DANIELA KOVÁŘOVÁ
„O čem teď právě píšeš?“
„O západních hodnotách.“
„Máš na mysli evropské hodnoty?“
„Kdepak. O tom bys asi ani neměl mluvit nahlas. Do Evropy přece patří i kus Ruska. A na Rusko si dneska musíš dávat pozor.“
„Máš pravdu. Rusko radši nahlas vůbec nezmiňuj.“
„A moje téma je přece západní hodnoty. Tak sem netahej východ ani Evropu.“
„Aha. A ony jsou i nějaké východní hodnoty? A hodnoty severní a jižní? A kudy vlastně vede dělicí čára? Amerika taky patří na ten západ? A která Amerika? Jen ta severní? Vždyť ta má východní pobřeží? Je východní pobřeží východ nebo západ? A kde …?“
„…přestaň se tak pitomě ptát. Prostě budu psát o hodnotách naší západní civilizace.“
„Myslíš jako čemu věříme, podle čeho se orientujeme, o co usilujeme a z čeho vychází náš žebříček hodnot?“
„No přesně. To, co máme my, západní lidi, napříč všemi národy a národnostmi společné a jedinečné.“
„Ale když říkáš, že to máme všichni napříč národnostmi společné, tak to asi bude platit i pro lidi na východě, na severu a na jihu, nebo ne? Nebo chceš říct, že třeba v Chile nebo v Egyptě lidé usilují o jiné hodnoty než lidé u nás?“
„Tak jsem to ale nemyslel. My přece patříme k západu a naše hodnoty jsou naprosto jasně identifikovatelné. Nejenže jsou stanovené platným právem, ale naše západní společnost je přece na nejvyšším stupni vývoje a bez nutnosti násilného vymáhání ty západní hodnoty sama dodržuje.“
„A jaké hodnoty máš na mysli? Třeba jakože jinde lidé usilují o moc, o majetky a o vliv, zatímco u nás se o nic podobného nesnažíme a směřujeme k duchovnímu uspokojení?“
„Hele, nedělej si z toho legraci. Západní hodnoty jsou vážná věc. Vezmi si třeba svobodu slova. To je jednoznačně západní hodnota…“
„… kterou ale zásadně pokřivila politická korektnost a nutnost některým slovům se vyhýbat. A vůbec je dnes u nás výhodnější dávat si pozor na to, co říkáš, a před kým to říkáš, protože některé názory jsou nepřijatelné a vyhodí tě kvůli nim z práce.“
„No ale třeba respekt k druhému je jednoznačná hodnota, která plyne ze Všeobecné deklarace lidských práv, kterou přijalo OSN…“
„… jenomže členy OSN jsou třeba i Indonésie, Irák nebo Irán…“
„Ty mě pořád chytáš za slovo a nechceš mi rozumět.“
„To asi bude tím, že se mi nelíbí ten termín západní hodnoty. Prostě si myslím, že nic takového neexistuje…“
„…ale přece si vezmi třeba …. ten…. ehm…respekt…“
„A respektem myslíš to, že si vybrané menšiny vynucují výhody barevnými průvody, urážkami, nenávistí na sociálních sítích a tlakem na změny zákonů?“
„No ale přece bychom měli respektovat něčí barvu pleti nebo sexuální orientaci.“
„Já si hlavně myslím, že všichni lidé si jsou rovni bez ohledu na barvu pleti. A že sexuální orientace je soukromá věc každého člověka a není třeba ji používat jako beranidlo a z každého příslušníka menšiny dělat společenskou oběť.“
„Ale tak si vezmi třeba svobodu podnikání.“
„A proč si teda nemůžu otevřít bar pro dospělé, kde se bude kouřit?“
„Protože stát je přece odpovědný za zdravotní stav svých občanů. A někteří si chtějí ničit zdraví natolik, že jim v tom moudrý stát musí zabránit.“
„A tuhle péči o občany proti jejich vůli považuješ za západní hodnotu?“
„No tak to jsem si možná nevybral nejlepší příklad. Ale co třeba naše historické kořeny – řeckou filozofii, římské právo a křesťanskou kulturu.“
„Máš na mysli tu kulturu a ty kořeny, zvyky a tradice, které Istanbulská úmluva ukládá státům vypudit ze společnosti a přeučovat od mateřské školky? Máš na mysli klasické knihy, které se vyřazují z knihoven, aby progresivisty a přecitlivělé jedince nepobuřovaly? Máš na mysli sochy velikánů, které musejí zmizet z vysokých škol a z náměstí, protože levicoví aktivisté našli v jejich životopisech morální šrámy, které dnes údajně neobstojí?“
„Když jsi tak chytrý, tak mi tedy řekni, o čem bych měl psát. Jaké ty vidíš hodnoty západní společnosti a civilizace.“
„Tak předně si myslím, že jasnou hranici západu dnes obtížně stanovíme. Za druhé soudím, že i v našem civilizačním okruhu najdeme místa společensky, kulturně i ekonomicky velmi odlišná, která budou mít jen minimum společného.“
„No to jsem si mohl myslet, že mi nepomůžeš. Že dokážeš jen kritizovat, ale nic užitečného z tebe nevypadne.“
„Hele, ty jsi s tím pitomým tématem sám začal. Já na tvém místě bych hodnoty naší společnosti pojal docela jinak.“
„To by mě fakticky zajímalo jak.“
„Podle mě jsou největší hodnotou muž, žena, dítě, rodina a dobré vztahy . Muž, který je oporou pro ostatní. Který v nouzi pomůže silou a prací a svou ženu, dítě a rodinu brání před nebezpečím. Žena, která jediná umí rodit děti. A když je někdo jediný, kdo umí, tak je jeho povinností děti mít, aby společnost mohla pokračovat. Děti dají muži i ženě náplň, radost a smysl jejich žití. Když muž a žena zestárnou, mohou odejít, protože viděli své děti růst. A dobré rodinné a mezilidské vztahy činí obtížný život ve všech státech, dobách a staletích snesitelnější a radostnější. Na nich je třeba pracovat celý život.“
„To jsi mě tedy skutečně zaskočil. Ale možná že na tom tvém pohledu na hodnoty něco bude. Jenomže když to takhle napíšu, nesplním zadání. Protože muž, žena, dítě, rodina a dobré mezilidské vztahy jsou důležitou hodnotou ve všech dobách a ve všech společnostech. Pak to není nic výjimečného pro náš západní civilizační okruh.“
„Běž už do háje s tím svým západem. Jen se podívej, kam jste s těmi západními hodnotami a papírovými deklaracemi dneska došli. O žádných západních hodnotách radši nepiš, aby se ti poučení čtenáři nevysmáli. Ty hodnoty už jsou totiž jen na papíře. A státní mocí je vynutit nejde, protože většina lidí už je ani nechce.“
„A o co vlastně stojí většina lidí?“
„Vždyť jsem ti to právě teď jasně řekl. Většina lidí nechce rovnost ani svobodu. Většina lidí chce v klidu žít, něco málo mít a vědět, že kolem nich a poblíž jsou lidé, co je mají rádi. Muž, žena, dítě, rodina a dobré mezilidské vztahy.“
Autorka je nezávislou senátorkou a prezidentkou Unie rodinných advokátů
Poznámka: Tato anketa je vložena automaticky do příspěvku.
The post Západní hodnoty – náš cíl a náš vzor (rozhovor naprosto imaginární) first appeared on Pravý prostor .
