Na úvod je třeba zdůraznit, že novinářka nenapsala vůbec nic, co by nebyla pravda. Pouze zkonstatovala fakt, který je známý nejen v Německu, ale třeba i u nás nebo na Slovensku. Aktuálně je údajně u našich západních sousedů první, kdo byl za trestný čin „anticikanismu“ odsouzen.
Na př íkladu novinářky Anabel Schunke se v současnosti ukazuje, co tento stále kafkovější stát dělá se všemi, kdo kritizují vládu a využívají pouze svých základních práv.
V dubnu 2022 na Twitteru kritizovala , že velká část Romů v Německu a dalších zemích „se vylučuje z civilizované společnosti tím, že podvádí sociální stát a tím i daňové poplatníky, nedodržují povinnou školní docházku pro své děti, zůstávají pouze mezi sebou, kradou, jednoduše vyhazují odpadky na ulici a přecházejí z bytu do bytu jako nájemní nomádi.“
Byla dovlečena k soudu strážci levicového státu, ačkoli její hodnocení představuje velmi přesný, do značné míry sociologicky a etnologicky uznávaný popis stavu věcí pro řadu dobrovolně segregovaných a marginalizovaných, místně nevázaných skupin tzv. „kočovníků.“
Tyto skutečnosti jsou dobře zdokumentovány statistikami kriminality a úředními záznamy – i když to nezapadá do současného progresivistického světonázoru.
Schunkeová proto ve svém tweetu také výstižně reflektovala, že každý, kdo se zmíní o těchto nepříjemných skutečnostech, bude ministryní vnitra obviněn z nově vymyšleného „anticiganismu.“
Stejně jako každá jiná kritika imigrační politiky, která byla po desetiletí zcela zavádějící, by i tato měla být udušena obviněním z rasismu:
„Jako Němec nejste nyní ničím jiným než platícím otrokem ve své vlastní zemi, který musí přijmout vše, co je před něj postaveno,“ pokračovala Schunke.
Za své výroky, které byly za prvé správné a za druhé plně kryté svobodou projevu, musela pak snášet bezprecedentní právní tahanici, která se vyvinula v jakousi soukromou vendetu proti ní ze strany göttingenského státního zástupce.
A má to ošklivý důvod: Tento státní zástupce, od něhož se ve skutečnosti vyžaduje, aby zůstal neutrální, pokud jde o službu a ideologii, je také – což v této groteskní banánové republice není překvapivé – otevřeným podporovatelem „práv menšin.“
„Shodou okolností“ se v jeho kanceláři nachází jedna z oněch zájmových skupin „občanské společnosti“ pracující ve jménu menšin, které jsou dnes všude v hluboce levicovém státě začleněny do státního aparátu, a které tam suverénně vykonávají činnost levicových aktivistů.
Konkrétně to znamená, že státní zástupce může sám podat trestní oznámení jménem rejstříkového úřadu a poté může jako státní zástupce sám pohodlně vést vyšetřování.
To je neúnosný stav věcí, který však není překvapivý v tomto morálně zkorumpovaném „ústavním státě,“ který levicově zelení ideologové vyprázdnili k nepoznání.
Výsledek: Anabel Schunke – jeden z nejodvážnějších a nejvýmluvnějších hlasů německého odporu – se nyní musí zodpovídat z podněcování k nenávisti.
Její argumentace, že rozhodně nemluvila o všech, ale jen o některých Sintech a Romech, nedokázala utlumit horlivost státní zástupkyně, která, jak už víme, zřejmě nemá důležitější případy.
Požadovaný trestní příkaz byl původně zamítnut okresním soudcem v Goslaru v Dolním Sasku, který – zcela správně – dospěl k závěru, že novinářčin příspěvek byl přípustnou kritikou ministryně vnitra v rámci svobody projevu.
Příliš horlivý německý státní zástupce – který se pravděpodobně narodil buď o 90 nebo 40 let později – však proti tomu okamžitě podal odvolání, a to úspěšně: Zemský soud v Braunschweigu, u kterého byla věc projednána, nařídil okresnímu soudci, aby o žádosti rozhodl znovu.
Ten náznak velmi dobře pochopil a podlehl tlaku očekávání nahromaděných shora – i když věděl, že celá „kauza“ je zcela neopodstatněná.
Výsledek: Schunkeová byla nejprve odsouzena k pokutě 60 denních sazeb, celkem 3 600 (!) Euro, za zcela přesný a přípustný komentář.
Ale bylo to ještě horší: Odvolání, které proti tomu podala, bylo zamítnuto a případ byl poté předán státnímu zástupci u Zemského soudu v Braunschweigu, který přeřadil na vyšší rychlostní stupeň: protože rozsah represí za názorové zločiny se mu nezdál přiměřeně vysoký, bez dalších okolků zdvojnásobil pokutu z 60 na 120 denních sazeb.
Po nové stížnosti Schunkeové se případ znovu dostal před okresní soud v Goslaru, který ji nakonec odsoudil k 90 denním sazbám za „podněcování k nenávisti“ a aktuálně má tedy zaplatit 5400 eur.
Méně, než požadoval úředník v Braunschweigu, ale stále o 50 procent více, než byla původně uložená pokuta – a to vše zcela bezdůvodně.
Anabel Schunkeová se nyní znovu odvolala. Svým sledujícím na Twitteru , kde má velmi široký záběr, potvrdila, že čtyři (!) právníci, kteří jsou nyní do případu zapojeni, jednomyslně dospěli k závěru, že její příspěvek v žádném případě není „podněcováním k nenávisti.“
Její čtenáři to samozřejmě vědí; ale i zde se lze spolehnout na levicový mainstreamový tisk: do případu se vložili i provinční autoři levicových „Goslarer Zeitung“, aby jej rozšířili se směsí překrucování a opomenutí, která je dnes všude běžná.
To by však mělo Schunkeho znepokojovat nejméně; závažnější je skutečnost, že má nyní za sebou téměř dva roky zcela zbytečných soudních sporů, které zatěžují i daňové poplatníky.
Je zřejmé, že zde hrají roli politické motivy: nepohodlná novinářka má být finančně zruinována a umlčena – a zejména má být využita jako odstrašující příklad pro ostatní – ideologizovaným soudnictvím, které je také vázáno politickými pokyny, a které se ochotně vzdává funkce výkonného orgánu stále totalitnějších německých zákonů.
Schunkeová nyní může jen doufat, že v příštím případě narazí na soudce, který je stále oddán principům právního státu a ne na politického aktivistu.
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0 ]
