Mnozí z vás již možná zaznamenali, že stávající vláda, která si ráda bere za příklad totalitní režimy, nyní chystá nový zákon, podle kterého by měla mít Vojenská policie mnohem více pravomocí.
V podstatě pak vzniká něco jako policejní stát. Nicméně kroky podobným směrem v poslední době spatřuji i v některých dalších zemích, kde se také pod pláštíkem „veřejného dobra“ přijímají zákony, které by měly zajistit mnohem větší dohled nad občany.
Z mnoha různých kompetencí, které chce ministerstvo Černochové předat Vojenské policii, mne zaujala zejména možnost vstupovat do obydlí, bude-li to nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob.
Zatímco většina těch, kteří zvýšení kompetencí Vojenské policii komentovali, zmiňovala zejména zákaz focení vojenských objektů, osobně mi připadá nejvíc alarmující právě výše uvedené.
Zrovna tato pasáž mi totiž připomíná zákon, který nedávno schválili na Novém Zélandu v rámci pandemického plánu. Podobné kompetence tam přiřkli policii a rovnou je začlenili do pandemického plánu.
Tedy hodlají na jeho základě umožnit policii, aby občany, kteří budou klást odpor například v případě nařízeného povinného očkování, třeba i násilím zatkla a k injekci je donutila.
Tomu, že by mohla být česká novela zákona využita i v případě další vyhlášené pandemie, napovídá právě výše zmíněná formule, která dává Vojenské policii kompetence „vstupovat do obydlí, bude-li to nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob.“
Vzpomínáte si na „dobu covidovou?“ Tehdy také zpočátku tvrdili, že aplikací genových injekcí chráníte život a zdraví ostatních, bylo to ono celosvětově využívané heslo „zachráníte babičku.“
Toto tvrzení bylo samozřejmě založeno na lži, protože genové injekce ve skutečnosti nikoho nechránily, ale na základě této lži byly zavedeny i Covid pasy a omezování neočkovaných.
V případě zákona, který představila Černochová, by bylo možné tedy využít Vojenské policie právě v podobných případech s jakými počítají Novozélanďané v případě jejich pandemického plánu.
Co když totiž bude odpůrců příliš mnoho a policistů, ochotných k tomu, aby násilím odchytávali „neposlušné“ občany, příliš málo?
Vojenská policie by se mohla k takovým účelům rozhodně hodit.
I když není v novele zákona nikde uveden podobný konkrétní příklad, tak v takovém případě by stačilo „oprášit“ pandemický zákon – třeba záhy poté, co bude nějaká další plandemie vyhlášena.
V nouzovém stavu by mohlo být něco podobného uplatněno velmi rychle.
Právě v souvislosti s tím, že se již v zákulisí podle mnoha indicií „něco“ chystá – ať už půjde o ptačí chřipku či cokoli jiného – zapojení Vojenské policie k podobným zákrokům by se rozhodně hodilo.
Nelze si nepovšimnout, že zákony v podobném stylu již přijímají i další země, ale také spíše opatrně, takže málokoho napadne, nač by mohl být podobný zákon v budoucnu využit.
Pokud by se navíc WHO podařilo schválit Pandemickou dohodu – poslední stanovený cíl je nejpozději do května 2025 (ale spíš dřív) – pak by byla pro podobné kroky opora i v tomto dokumentu, případně v dále upravených Mezinárodních zdravotních předpisech.
Novinku z pera našeho ministerstva obrany tak rozhodně nelze brát na lehkou váhu. Je nutné počítat i s výše uvedeným využitím – a to i ve světle toho, že k podobným krokům přistupují i další země.
Nebo si snad myslíte, že tak daleko by nezašli? Opět si vzpomeňte na rok 2020.
Věřili byste třeba v roce 2018, že za pouhé dva roky budou zavedeny nesmyslné drakonické restrikce – a jen o rok později se budou stát fronty na experimentální injekce?
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 1 Průměrně: 5 ]
