Již několikrát jsem zde upozornila na stávající situaci v Podněstří, které je součástí Moldavska. Jenže zatímco západní část země – včetně její rumunské prezidentky – je pro připojení k EU a NATO a tím i připojení se k protiruské alianci, tak obyvatelstvo východu země je – podobně jako na Ukrajině – naopak proti EU a pro připojení k Rusku. O situaci v Podněstří jsem v minulosti detailněji psala zde , zde nebo zde .
Podněstří je mezinárodně uznávaná autonomní oblast v jihovýchodní Evropě, kterou uznává pouze Abcházie a Jižní Osetie, a kterou podporuje Rusko. Země se nachází východně od řeky Dněstr na moldavsko-ukrajinské hranici a je součástí Moldavské republiky.
Oblast s téměř 470 000 obyvateli s hlavním městem Tiraspol se nyní rozhodla pod vedením svého prezidenta Vadima Nikolajeviče Krasnoselského připojit k Ruské federaci.
Stejně jako téměř ve všech mezinárodně neuznaných kavkazských republikách, jako je Jižní Osetie a Abcházie, je stejně jako na Krymu v roce 2014 většina obyvatel pro příslušnost k Ruské federaci.
Podněsterský ministr zahraničí minulý týden uvedl, že cíl republiky zůstává nezměněn, totiž dosáhnout uznání nezávislosti a začlenění do Ruské federace. Moldavsko naopak vyjádřilo naději na vyřešení konfliktu a společné přistoupení k EU.
Ministr zahraničí Podněstří Vitalij Ignaťjev v rozhovoru pro agenturu RIA Novosti také uvedl, že Tiraspol usiluje o nezávislost s následným připojením k Rusku. Orientace Podněstří zůstala podle Ignaťjeva po celá léta existence republiky neměnná, což se odrazilo i na výsledcích referenda v září 2006.
Pro samostatnost republiky a spojení s Ruskem se tehdy podle Ústřední volební komise Podněstří vyslovilo 97 procent těch, kteří se hlasování zúčastnili.
Ignaťjev dodal, že podněsterské úřady budou jednat „pragmaticky a čestně“ a nebudou rozhodovat na úkor půl milionu lidí v zemi.
Šéf Podněstří Vadim Krasnosselskij na začátku května letošního roku prohlásil, že republika by neměla být uznána vojensky, ale pokojně, u jednacího stolu, v dialogu. Upozornil, že nikdo nepotřebuje ozbrojený konflikt, obyvatelé Podněstří vědí, co je válka, a cení si míru.
Několik dní předtím bylo napadeno několik objektů v Podněstří, včetně sídla republikového ministerstva státní bezpečnosti, a místní úřady vyhlásily „červený stupeň pohotovosti“.
Moldavská prezidentka Maia Sandu zároveň vyjádřila naději, že země dokáže urovnat konflikt s Podněstřím a společně s republikou vstoupit do Evropské unie. Moldavsko získalo status kandidátské země EU 23. června 2022.
Po krátké válce, která trvala od března do srpna 1992, dosáhlo Podněstří „de facto nezávislosti“, zatímco Moldavsko ztratilo suverenitu nad tímto územím. Boje si vyžádaly přes 500 obětí a skončily až za zprostředkování generála Alexandra Lebeda, který velel 14. ruské armádě, která se tam tehdy rozmístila.
Sandu také vyzvala Rusko, aby stáhlo své jednotky z regionu poté, co rozhodnutí Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE) uznalo oblast za „okupovanou Ruskem“. PACE navíc označilo konflikt v Podněstří v roce 1992 za „akt vojenské agrese“ Ruska proti Moldavsku. Přibližně 1000 ruských mírových sil je umístěno v Podněstří jako součást operační skupiny ruských ozbrojených sil (OGRW). Ruské ministerstvo zahraničí označilo formulaci PACE za nepřijatelnou.
Ignatjev již dříve tvrdil, že lidé v Moldavsku a Podněstří mají odlišnou identitu, takže je téměř nemožné se sjednotit.
Tiskový tajemník ruského prezidenta Dmitrij Peskov komentoval zprávy médií o záměru Moldavské republiky Podněstří stát se součástí Ruska. Kreml podle něj neví, čeho se tato informace týká. Na dotaz novinářů odpověděl: „Ne, abych byl upřímný, viděl jsem zprávy v médiích, ale nevím, s čím to souvisí, nevím, jaké jsou procesy, takže to nemohu komentovat.“
Letos v březnu jihoosetský prezident Anatolij Bibilov oznámil svůj záměr podniknout „právní kroky“, aby se stala Jižní Osetie součástí Ruska. Podobně se rozhodly i Doněcká a Luganská lidová republika, jejichž nezávislost na konci února uznala Moskva. Na referendum o znovusjednocení s Ruskem se připravují i členové vojensko-civilních správ ukrajinské Chersonské a Záporožské oblasti, zřízených v Ruskem kontrolovaných částech oblastí.
Zdá se tedy, že na Kavkaze to vře, ale Západ by měl začít přemýšlet o tom, proč mají obyvatelé všech těchto bývalých částí Ruska tak masivní touhy chtít se vrátit do Ruské federace a nebýt součástí Západu…
Ohodnoťte tento příspěvek! [Celkem: 1 Průměrně: 5 ] Článek Podněstří plánuje připojení k Rusku se nejdříve objevil na Necenzurovaná pravda - nepřikrášlená realita islamizovaného světa .
