VIDLÁK
Tak nám Rusko aktualizovalo svou jadernou doktrínu. Ve zkratce řečeno, pokud na Rusko poletí nějaká větší salva raket, může dojít k jadernému protiútoku a to nejen na zemi, která rakety odpálila, ale i na země, které jí v tom pomáhaly. Třeba tím, že ty rakety dodaly. Nebo je naváděly… nebo prostě jen souhlasily. Co je velký raketový útok na Rusko? To si Rusové rozhodnou sami. Které země pomohly Ukrajině k útoku na Rusko? To si Rusové také rozhodnou sami. Zkrátka a dobře, Rusové se nenechají vtáhnout do velkého konvenčního konfliktu s NATO, ale raději použijí atomovky.
Američanům se prý také nelíbí Zelenského mírový plán, který je nepřekvapivě založený na tom, že Ukrajina dostane spoustu peněz, spoustu zbraní, spoustu munice, dostane rakety dostatečně dlouhého doletu a díky tomu dojde ke zvratu ve válce Putin bude žadonit o mír. Vynechal jsem něco? Snad jen to, že nejlepší by podle Ukrajiny bylo, kdyby se NATO zapojilo přímo, což u mnoha našich rusofobů vyvolává nezvladatelnou rozkoš a představu, že když se do toho zapojíme všichni, tak Rusko snadno udoláme. A kdyby ne hned, tak po jaderné apokalypse, ze které, díky solárům a průmyslu přesunutém do Číny, vyjdeme nejlépe.
Do toho německá média píší o tom, že granáty dodané naší českou muniční iniciativou jsou nejen předražené, ale ještě vybuchují předčasně, což je eufemismus pro to, že to ničí i kanóny, ze kterých jsou vystřeleny. Prý je to hlavně kšeft pro zbrojaře. Hrdinný obráncům Ukrajiny to nijak nepomohlo, ba naopak, nejspíš jim to ještě uškodilo.
Na Idnesu vyšel článek, že slavný americký Institut pro studium války (ISW), od kterého u nás všechna mééédia přebírala zprávy, dělal ve skutečnosti propagandu. Ruské válčení bagatelizoval, ukrajinské zveličoval. Inu, analýzy tam dělali mladí svazáci bez kvalifikace. Česká média dva roky informovala nikoliv o faktech, ale o dezinformacích. Ale když na to někdo upozornil, tak to byl Putinův agent a kolaborant.
Izraelci zabili při náletu šéfa Hizballáhu, Hasana Nasralláha. Pak prý záhadně spadlo letadlo s Húsijskou delegací, která letěla do Íránu. Íránský vůdce Chameneí vyzval všechny muslimy k boji proti židům a přesunul se na tajnější místo hlouběji pod zemí. Americké válečné lodě zase odrážely poměrně sofistikovaný útok jemenských protilodních střel a odnesl to prý armádní tanker.
Na okupovaných syrských územích se slaví, protože to byl do značné míry právě Hizballáh, který všechny ty proamerické umírněné lidojedy vypráskal dál od Damašku a měl vedle Rusů lví podíl na tom, že se Bašár Asad udržel. Teď zase cítí krev a šanci…
Ona ta Třetí světová už v podstatě běží. Jen jí nikdo nevyhlásil, aby se dalo zase říkat v televizi, jak to bylo nevyprovokované a dal se určit okamžik, od kterého začínají dějiny. Všechno předchozí, to přece neexistuje. Před ruským vpádem na Ukrajinu také přece nic nebylo. Ani válka na Donbase, ani krymské referendum, ani upalování lidí v Oděse, ani Majdan, ani Viktorka Nullandová s koláčky ani pět miliard investovaných do Pravého sektoru a jiných Banderovců.
Na blízkém východě to funguje stejně. Jedni potřebují zapomenout, že existoval nějaký útok Hamásu na festival smíření a druzí zase potřebují zapomenout na válku s Libanonem, díky které vznikl Hizballáh. Potřebují zapomenout, jak vznikal Hamás – aby byl náboženskou protiváhou sekulárního Fatahu. Nevíte, žije ještě Jigal Amir, který zastřelil izraelského premiéra, Jicchaka Rabina, protože se mu nelíbilo, že chce s Palestinci uzavírat mír? Internet je sfííňa. Pamatuje si tu německou holku, jak její mrtvé tělo s vyvrácenýma nohama vozili jásající Palestinci, ale také si pamatuje izraelské vojáky, kteří znásilňují zajatce Hamásu…
Sorry jako, nehodlám zavírat oči před ničím a nehodlám fandit ničemu jinému než míru. Nehodlám fandit ničemu jinému, než odpuštění, protože ani na Ukrajině ani na blízkém východě to nepůjde bez toho, aby všichni zapomněli na svoje křivdy a přenesli se přes to. Jestli to neudělají, tak budou mít válku, proti které budou všechny dosavadní excesy jen sranda.
A dost možná už ji mají, jen to ještě není zřetelné, protože velká válka se rozjíždí pomalu.
Kdy lidé ve třicátých letech pochopili, že to bude průser? Po okupaci Československa to nebylo. Pochopili to po německém útoku na Polsko? Nebo si ještě mysleli, že to bude omezená válka? Nebo to pochopili po obsazení Francie? Nebo až po útoku na Sovětský svaz? Nebo ještě později? Kdy to začalo být tak strašlivé, že vedle toho dávná ponížení z kapitulace za První světové začala být marginální? Kdy začali být lidé připraveni na onu hodinu nula, po které se pak napříč Evropou měnily režimy i mocenské osy? Kolik muselo být mrtvých? Kolik jich muselo zahynout v koncentrácích? Kolik měst muselo být v troskách, aby začalo být lidem jedno, co bylo předtím, skutečně zapomněli na dějinné křivdy a začali být schopni osmdesáti let míru?
Zdá se, že už nám otrnulo.
Jak to řekl Zelenský? Až nám Američané povolí střílet dalekonosnými zbraněmi do hloubi Ruska, zjistí to nejdřív Rusové! Kdy něco udělají Íránci? Ti jsou podle našich chciválků stejně zaostalí jako Putin, i když jsou schopni vyrábět vlastní hypersonické rakety. Kdy je vystřelí? Až bota izraelského vojáka vkročí do Libanonu? Nikdo neví…
Mír je v agónii. Umírá. V Americe je před volbami a tak se všichni pojišťují, kdyby to náhodou nedopadlo, voliči volili jinak a sčítací automaty to nedokázaly napravit, aby s tím nový prezident nemohl nic udělat… Na Ukrajině, i na blízkém východě. Jak to kdysi říkala Merkelová? Že neexistuje alternativa…
…mám z toho husí kůži dodnes.
Vidlák
The post Mírová agónie first appeared on Pravý prostor .