HSP
List Financial Times citoval své zdroje z diplomatických kruhů, podle nichž západní země v současnosti diskutují s ukrajinskými orgány o plánu ukončení války na principu „území výměnou za NATO“.
Jinými slovy, válka skončí, aniž by se Ukrajině vrátila území obsazená Ruskem, ale zároveň se část Ukrajiny kontrolovaná Kyjevem připojí k NATO a budou se na ni vztahovat bezpečnostní záruky aliance. Ty se však nevztahují na území zabraná Ruskem, která se však z právního hlediska nadále považují za ukrajinské území.
Mluvíme o „německém“ modelu, o kterém se již dříve zmínil bývalý generální tajemník NATO Stoltenberg, který vyzval k ukončení války na frontové linii a přijetí do aliance jen té části Ukrajiny, kterou kontroluje Kyjev. Tak jako bylo během studené války členem NATO jen západní Německo.
„Západní diplomaté a stále více i ukrajinští představitelé dospěli k přesvědčení, že smysluplné bezpečnostní záruky mohou být základem pro jednání o urovnání, ve kterém si Rusko ponechá faktickou, ale ne právní kontrolu nad celým ukrajinským územím nebo jeho částí, které v současnosti okupuje. Kyjev ani jeho stoupenci nenavrhují uznat ruskou svrchovanost nad pětinou ukrajinského území. Předpokládá se jen tiché uznání, že tato území musí být v budoucnu obnovena diplomatickou cestou. I to je pro Ukrajince pochopitelně citlivá otázka, zvláště když se prezentuje jako základ kompromisu s Moskvou. Odstoupení půdy s cílem získat členství v NATO může být „jedinou hrou ve městě“, jak nám řekl jeden západní diplomat, ale pro Ukrajince to zůstává tabu, alespoň na veřejnosti.
Tato myšlenka získává na síle i v oficiálních kruzích.
„Nemyslím si, že úplná obnova kontroly nad celým územím je nezbytnou podmínkou,“ řekl Petr Pavel, český prezident a bývalý generál NATO, pro deník Novinky a Právo.
“Pokud dojde k demarkaci, byť administrativní hranice, pak můžeme [ji] považovat za dočasnou a akceptovat Ukrajinu jako součást NATO na území, které bude v té době kontrolovat,” řekl Pavel.
Podle americké historičky studené války Mary Sarotteové by Ukrajina měla definovat obranyschopnou vojenskou hranici, souhlasit s tím, že na svém území nebude trvale rozmísťovat vojska ani jaderné zbraně, pokud jí nebude hrozit útok, a odmítnout použití síly za touto hranicí s výjimkou sebeobrany (tj. nepokoušet se vojensky získat zpět území obsazená Ruskem – pozn. red.),“ píše publikace.
Financial Times zároveň uznává, že tato myšlenka („NATO výměnou za území“) má potíže při realizaci. Jednak kvůli postoji Ruska, které je kategoricky proti členství Ukrajiny v Alianci), jednak kvůli tomu, že není jasné, zda jsou USA a další země NATO připraveny na ni přistoupit.
„Je zde i velká otázka, zda by USA, nemluvě o jejich evropských spojencích, byly ochotny přijmout závazky potřebné k ochraně Ukrajiny v rámci Aliance. Bidenova administrativa dosud odmítala ustoupit v otázce urychleného členství Kyjeva. Bude se k tomu prezidentka Kamala Harrisová chovat jinak? Může si Donald Trump představit západoněmecký model jako součást jím navrhované „dohody“ na ukončení války? Dokáže to Zelenskyj prodat vlastním lidem? zamýšlel se deník Financial Times.
The post Zelenského čeká závažné rozhodnutí. Návrh, který je na stole se mu líbit nebude (území výměnou za NATO) first appeared on Pravý prostor .