Už nějakou dobu se hovoří o zavedení kontroly chatu v rámci EU. Brusel to prosazuje pod rouškou údajné nutnosti boje proti pedofilii (špatná výmluva pro organizaci, která chce z pedofilie vytvořit běžnou – a akceptovatelnou – sexuální orientaci).
Lze očekávat, že záhy by se tato kontrola začala využívat ve velmi široké míře. Nejprve by to byl boj proti terorismu, poté boj proti rasismu, islamofobii, homofobii….
Vyberte si, škála „přečinů“ by mohla být nekonečná. Kontrola chatu by samozřejmě mohla být lehce zneužitelná například pro účely později zaváděných systémů sociálních kreditů, neboť lid by byl pod absolutním dohledem.
Je docela udivující, že mezi zeměmi, které využily možnosti nově navrhované cenzurní a šmírovací nařízení zablokovat, je i Česká republika. U stávající vlády, která se již projevila jako procenzurní, by se to dalo očekávat jen stěží.
Možná si pomysleli, že mají dostatek nástrojů na národní úrovni a nemají zájem o to, aby se to v budoucnu – třeba až budou v opozici – postavilo proti nim. Ze stejného důvodu se zřejmě přidalo k blokační menšině i Polsko či Německo.
Na druhou stranu je velmi zajímavé, že se k blokační menšině nepřidalo například Slovensko. U Maďarska, které je dlouhodobě čelním podporovatelem digitální diktatury, mne to ovšem nijak neudivuje.
Co by tedy případné schválení kontroly chatu znamenalo? Je možné, že se zákon nakonec přece jen v budoucnu prosadí? I na to si dále odpovíme.
Na čtvrteční schůzce ministrů EU se o kontroverzní kontrole chatu nerozhodlo. Důvodem je přetrvávající odpor několika zemí EU, které tvoří blokační menšinu proti rozsáhlému sledování soukromé komunikace. Kritici varují před hlubokými zásahy do soukromí občanů.
Plány na zavedení tzv. chatových kontrol v EU nadále vyvolávají bouřlivé diskuse a kontroverze . Ve čtvrtek měli unijní ministři spravedlnosti a vnitra projednávat navrhované nařízení o automatizovaném sledování soukromých zpráv.
Kontroverzní návrh byl ale rychle stažen z programu jednání.
Místo toho bude pouze zpráva o pokroku, jak potvrdil mluvčí Rady EU . Důvod: Země, které tvoří blokační menšinu, stále blokují rozhodnutí.
Mezi země, které jsou proti zavedení kontroly chatu, patří Německo, Nizozemsko, Rakousko, Belgie, Česká republika a Polsko. Společně představují více než 35 procent populace EU, což je dostatečný počet k účinnému zablokování návrhu.
I přes intenzivní jednání v tomto bodě zatím nedošlo ke sblížení. V očích mnoha kritiků zůstává současný kompromisní návrh maďarského předsednictví Rady hrozbou pro digitální svobodu a bezpečnost.
Kontrola chatu navržená Evropskou komisí je oficiálně zaměřena na boj proti sexuálnímu násilí na dětech online. Za tímto účelem by poskytovatelé komunikačních služeb měli být povinni skenovat veškerý obsah svých uživatelů kvůli možným trestným činům a hlásit podezřelý obsah přímo úřadům.
Zastánci ochrany údajů jsou však znepokojeni. Varují, že tato opatření by mohla vést k bezprecedentnímu hromadnému sledování, protože každá zpráva, chat a soubor na online platformách by byly podrobeny kontrole – a to i bez podezření.
Kritici si stěžují, že tyto zásahy by mohly proběhnout bez konkrétního podezření a ohrozily by tak telekomunikační tajemství a právo na soukromí.
Automatické vyhledávání soukromých zpráv také zpochybňuje v současnosti rozšířené end-to-end šifrování, které zaručuje ochranu soukromé komunikace.
Pokud by byla implementována kontrola chatu, poskytovatelé by museli před šifrováním zpráv kontrolovat obsah, což by mohlo ohrozit bezpečnost dat.
Nejsou to jen organizace pro lidská práva a obhájci ochrany dat, kdo bijí na poplach. Své obavy již vyjádřilo více než 300 vědců z celého světa. Před důsledky chystaných opatření varují i organizace jako Chaos Computer Club nebo Gesellschaft für Informatik (GI).
Zvláště kritizují možnost, že by taková sledovací infrastruktura mohla být později rozšířena tak, aby zahrnovala další trestné činy – od terorismu po daňové úniky.
Odpor se táhne po celé Evropě a nabývá na významu. Země jako Nizozemsko a Německo se proti plánům v minulosti již několikrát vyslovily a nyní spolu s dalšími státy EU dohodu blokují.
Zatímco Evropská komise poukazuje na ochranu dětí před zneužíváním, kritici pochybují o účinnosti plánovaných opatření.
Argumentuje se tím, že skutečného boje proti sítím zneužívání by nebylo dosaženo všeobecným monitorováním, protože pachatelé se obvykle uchylují k uzavřeným sítím a specializovaným platformám.
Rozhodnutí odložit kontrolu chatu na neurčito lze považovat za úspěch pro ty země, které chtějí ochranu dat v EU bránit. Zároveň je jasné, že diskuse o rovnováze mezi bezpečností a soukromím v Evropě zdaleka nekončí.
Zda a kdy se ovládání chatu vrátí na pořad jednání, se teprve uvidí. Pro mnohé zůstává riziko hlubokého zásahu do digitální svobody. Odpůrci volají po jasném ne opatřením, která by mohla ohrozit soukromí občanů EU.
Tolik aktuální situace stran kontroly chatu, která byla (prozatím) zablokována.
Samozřejmě lze očekávat, že se tato záležitost dřív či později vrátí na pořad jednání.
Země, které zavedení kontroly chatu blokují, tradičně nepatří k nějakým velkým rebelům a je možná jen otázkou času, než se podaří zástupce některé z nich přesvědčit, aby změnili názor.
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0 ]
