Kterak si vláda dělá legraci z občanů. Slibuje jim, že je nenechá padnout aneb jak nevyplatit slíbený energetický tarif
RSS

Kterak si vláda dělá legraci z občanů. Slibuje jim, že je nenechá padnout aneb jak nevyplatit slíbený energetický tarif

ANNA BINDEROVÁ
Tento týden ještě neskončil a vládní představitelé několikrát změnili svá prohlášení k otázce příspěvku domácnostem na energie (záměrně nepoužívám sociální tarif, protože příspěvek není tarif). Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela srdnatě mluví o deformaci informací a množství nedorozumění, ale faktem je, že vláda couvá od svých slibů a pohled jednotlivých členů vládního kabinetu je na přislíbenou podporu různý a vláda není jednotná natož konzistentní ve svých vyjádřeních a svůj přístup mění podle aktuálních volebních preferencí. Souhrnný komentář k problematice příspěvku vlády na energie přinášíme níže.
Že bude problém s cenami energií, bylo jasné už před rokem a půl , kdy ceny na burzách začaly naprosto nelogicky enormně narůstat, ale zákazníci si toho moc nevšímali, protože zdražování bylo postupné. Tento plíživý trend ale vygradoval loni na podzim, což mělo mimo jiné za následek, že v ČR ukončil činnost tehdy čtvrtý největší dodavatel energií Bohemia Energy Entity. Od té doby se ceny naprosto utrhly ze řetězu a klasický trh v zásadě přestal fungovat. Je naprosto zřejmé, že trh reagoval na všechny vymyšlenosti typu Green Deal a tvrdé prosazování zelených energií bez ohledu na ceny pro spotřebitele, nyní se však s trhem skrytě manipuluje ve velkém. Zde jen pro pořádek – autorka není odpůrcem zelených technologií, jen říká, že je třeba mít energetický mix vyvážený a nikoli jednostranný a že je nezbytné pečlivě vyvažovat také ekonomiku projektů – a ne bezhlavě podporovat a dotovat cokoli, co o sobě prohlašuje, že je zelené a ekologické a obnovitelné.
Loni na podzim, kdy byl ještě jakýs takýs prostor pro systémová opatření, začala vláda Andreje Babiše rozhazovat peníze jako z vrtulníku za hlasitého potlesku českých důchodců, kterým se masivně přidávalo. Opozice vesele kritizovala a místo aby si připravovala a definovala nástroje jak z této situace ven, nedělala krom plánování, které úřady po volbách obsadí svými lidmi a rozdělování resortů, naprosto nic. Přitom museli vědět, že problém vysokých cen energií přes Vánoce nezmizí (na Ježíška už snad nevěří ani naše vláda, ale může se pokusit mu letos napsat).
Tehdejší vláda, ani současná vláda ani opozice nemají žádný ucelený (natož jednotný) názor na to, jak situaci řešit. Přitom tato situace přímo volá po přizvání odborníků, protože státní instituce naprosto rezignovaly na svoji činnost a opakovaně voliče zklamaly. Nabízenou pomoc i tipy, jak situaci systémově řešit, oba tábory jednotně odmítly.
A pak se vynořila myšlenka sociálního tarifu, nad kterým se hluboce zamysleli úředníci Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Už jen skutečnost že ho bude tvořit právě MPO byla pro odborníky zarážející, protože k tvorbě tarifů v energetice má stát k tomu určenou instituci (Energetický regulační úřad, ERÚ), ale zjevně po zkušenostech s vedením ERÚ a jeho kompetentností, která mimo jiné vykrystalizovala právě v následcích pádů Bohemia Energy Entity, se ministr Síkela rozhodl, že si problém vyřeší sám, u sebe doma na MPO – i on má své úředníky a náměstky, z nichž jeden byl mimochodem sekčním ředitelem na ERÚ.
Že se nebude jednat o tarif, ale o příspěvek spotřebitelům, bylo jasné brzy, ale není podstatné, jak budeme této pomoci říkat, podstatné je, zda přijde, komu přijde a v jaké výši.
Nejprve se mluvilo o pomoci domácnostem s účty za elektřinu a plyn. Pak se ozvaly teplárny, že i jejich odběratelé by měli na teplo dostat příspěvek. O podpoře bezpochyby jedná i průmysl, který je vysokými cenami energií rovněž zasažen. Ministr Síkela vyčíslil pomoc domácnostem na 66 mld. Kč, přičemž tato pomoc měla být vyplacena v různých formách v průběhu let 2022 a 2023.
Také se zveřejňovaly informace o výši podpory – ze 17 tis. Kč na jednu domácnost se tento týden stalo 2 tis. na domácnost, aby pan ministr vše následně dementoval a uvedl tzv. na pravou míru – letos by měl příspěvek činit cca až 5 tis. Kč a příští rok až 11 tis. Kč. Problém ale je, že i kdyby přišla pomoc v prvně avizované výši 17 tis. korun všem domácnostem (což podle mého názoru nepřijde), nebude tato pomoc při neustále rostoucích cenách energií dostatečná, a navíc zasadí další citelnou ránu státnímu rozpočtu.
Prezident Miloš Zeman zákon o úsporném tarifu podepsal v tomto týdnu. Podstata tarifu je v tom, že dodavatelé energií obdrží dotaci ze státního rozpočtu a o tuto dotaci následně domácnostem sníží platby za energie. Tato novela energetického zákona má vstoupit v účinnost den po svém vyhlášení ve sbírce zákonů. Až následně by vláda ČR měla přijmout nařízení stanovující technické podrobnosti podpory, včetně výše příspěvku. Podle dostupných informací nyní vláda počítá s vyčleněním 30,6 miliardy korun, tedy téměř o polovinu méně, než dříve avizovaných 66 miliard.
Tato pomoc nám možná pomůže přežít zimu, ale rozhodně nám nepomůže dlouhodobě. Vláda naprosto nepochopila, že toto není problém, který zalepí jednorázovou podporou, ale že musí učinit systémové změny a možná i z pozice předsednictví EU bude na systémové změny tlačit – k tomu by ale potřebovala problematice rozumět nebo si nechat alespoň poradit. Druhou otázkou pak je, co s bude s pomocí průmyslu a jaká bude a kolik to bude stát.
Jedna z cest musí vést přes úspory energií ať už na straně domácností nebo průmyslu. Tam měla vláda už loni na podzim nasměrovat všechny dotace a vládní podpory. Podpořila by tak nejen pracovní trh a vlastní průmysl, ale udělala by systémové opatření do budoucna.
Zároveň by ale stát měl pomýšlet i na další opatření – například se stát vlastníkem (minimálně většinovým) energetické infrastruktury – protože jen tak bude mít v rukou energetickou bezpečnost státu a vliv na ceny.
Také je žádoucí smysluplně diverzifikovat zdroje – neomezovat se na jeden zdroj plynu, ale mít zdrojů více. Nyní se odvracíme od ruského plynu abychom se vrhli do područí jednostranné závislosti na americkém LNG. Správná cesta je ale mix dodávek z více zemí (včetně Ruska). Jednostranné řešení v podobě přepnutí na americké LNG přináší závažné problémy – s dostupností terminálů LNG a přepravních tras od terminálů do ČR – i zde ale máme v záloze projekty, které by mohly pomoci např. plynovod STORK II, který nebyl realizován.
Zajímavá byla také možnost, resp. doporučení vládě na odkoupení zásobníků plynu do státního vlastnictví. Kdyby měl stát uzavřený dvoustranný kontrakt na dodávku plynu, mohl si vlastní zásobníky naplnit levným plynem a ten pak dodávat spotřebitelům. Stát ale o zásobníky neprojevil zájem, a to ani skrze svoji většinově vlastněnou společnost ČEZ.
Přejdu-li k elektřině, stát namísto aby se snažil, aby právě ČEZ nezdražoval, tak mu naopak stát umožní čerpat výhodný úvěr, aby mohl složit garance na burzu (a tam prodávat a zase nakupovat zpět elektřinu). Zde se nabízí obligátní otázka: proč neprodává ČEZ svým odběratelům za své výrobní ceny s přiměřeným ziskem? Opravdu musí mít enormní meziroční zisky na úkor našich občanů, kteří už přestávají být schopní tyto ceny platit? Navíc je otázkou, zda stát poskytnutím úvěru ČEZu neposkytl ČEZu neschválenou veřejnou podporu, když zvýhodnil konkrétní subjekt, čímž ovlivnil podnikání jiných subjektů a zda tak nemohl narušit hospodářskou soutěž.
I do této oblasti směřovala některá doporučení expertů – ale ani ta nebyla vládou vyslyšena.
Problém je, že se v ČR dlouhodobě zanedbávají investice, opomíjí se technologický rozvoj, dotační nástroje nejsou efektivně využívány. ČR prostě zaspala a, ba co víc stále spí hlubokým spánkem. Pomoc vlády je neskutečně pomalá, navzdory všem prohlášením je plošná a nedomyšlená a nesystémová.
Co říci závěrem?  Nečeká nás lehká zima, a jaro s fakturami rozhodně nebude veselé. Je načase, aby byla přijata systémová opatření a vláda přestala látat dílčí „zauzlení“ a celý problém řešila celistvě a systémově. Jinak zůstaneme ve smyčce. Problém se nevyřeší, budeme stále pobírat podpory, ceny energií i jiného zboží stále porostou inflace bude i nadále růst. S tímto přístupem brzy hrozí sociální nepokoje.
 
Anna Binderová, securitymagazin.cz
The post Kterak si vláda dělá legraci z občanů. Slibuje jim, že je nenechá padnout aneb jak nevyplatit slíbený energetický tarif first appeared on Pravý prostor .


Nejčtenější za týden