Možná jste i vy na mainstreamu zaznamenali, že si Jourová stěžovala na Muska, na což šéf platformy X okamžitě reagoval. To vše jste si mohli přečíst na Seznamu, ale už se tam nepíše o tom, jak se plánuje EU Muskovi pomstít za odpor proti cenzuře nepohodlných názorů…
Zprávy o přestřelce mezi Muskem a Jourovou včera dominovaly i mnoha americkým zpravodajským webům.
Ty, které jsou na straně Muska a jasně proti cenzorským praktikám Jourové, navíc vyzradily, že má EU již nyní zálusk na Muskův majetek, jehož část by mu měla být zabavena v rámci pokuty za nedodržování cenzurních zásad EU.
Tento fakt ovšem propagandistický Seznam ve svém článku na toto téma zcela vynechává.
Nejprve se podíváme na tuto kauzu z pohledu médií v USA a ve druhé polovině článku připomenu pro někoho velmi nepříjemné skutečnosti, které se týkají právě Jourové.
Na závěr tedy shrnu její „kariéru“ a připomenu, že je nutné nezapomínat, kdo ji na tento post hned 2x dosadil…
Než půjdeme na samotný článek z USA, tak jen zdůrazňuji, že její příslušnost k České republice není zpravidla nikde zmíněna, je považována za jednoho z mnoha diktátorských byrokratů EU, v jejím případě naštěstí končícího byrokrata…
Nyní tedy vše o tom, co se o přestřelce Musk – Jourová píše v USA.
Evropská unie tento týden varovala Elona Muska, že může vypočítat pokuty jeho platformě sociálních médií X.
V srpnu poslal bývalý úředník EU Theirry Breton dopis Elonu Muskovi, v němž požadoval, aby majitel X cenzuroval projev prezidenta Donalda Trumpa během jejich rozhovoru.
Globalističtí tyrani v EU oficiálně překročili hranici a zasahovali do amerických voleb – potlačili svobodu projevu vedoucího amerického kandidáta!
Elon odpověděl s patřičným znechucením.
Odcházející místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová se podle The European Conservative ostře pustila do svobodného projevu a technologického magnáta Elona Muska.
Ve svém rozhovoru na rozloučenou pro Politico, zveřejněném 16. října, Jourová označila Muska za „propagátora zla“ s odkazem na jeho proměnu X v útočiště pro necenzurovaný, otevřený diskurs – což je odvážný odklon od cenzurních strategií používaných jeho kolegy ze Silicon Valley.
Na rozdíl od jiných elit ze Silicon Valley, které se podvolily požadavkům progresivní cenzury, Musk vzdorovitě zvolil jinou cestu – takovou, která prosazuje samotnou podstatu svobody projevu.
Je to právě tento postoj, který důsledně hájí od doby, kdy získal X, co popudilo představitele establishmentu EU, kteří by raději zavedli kontrolu veřejného diskurzu shora dolů.
„Není schopen rozeznat rozdíl mezi dobrem a zlem,“ uvedla Jourová.
Skutečnou otázkou však zůstává: kdo je ona, aby tyto hranice definovala? Zaměňuje svobodu projevu s nenávistnými projevy, což je rozdíl, který často stírají ti, kdo jsou u moci a chtějí umlčet disent?
Ve slovech na rozloučenou Jourová tvrdila, že Musk napomáhá „relativizaci zla“ a obvinila ho z proaktivní propagace škod. Poukázala na X jako na údajné centrum šíření antisemitismu a varovala, že orgány činné v trestním řízení členských států možná budou muset zasáhnout, aby tuto údajnou krizi řešily.
Nyní Evropská unie údajně zvažuje bezprecedentní přístup k výpočtu pokut.
EU může rozšířit svůj sankční rámec tak, aby zahrnoval příjmy z dalších Muskových podniků – SpaceX, Neuralink, xAI a Boring Company – při určování pokut za porušení podle nově vytvořeného zákona o digitálních službách (DSA).
Akt o digitálních službách (DSA ) je rozsáhlý právní předpis Evropské unie, který výrazně rozšiřuje vládní kontrolu nad online platformami. Je to v podstatě nástroj pro byrokraty EU, aby vnutili svou vizi „přijatelného“ obsahu sociálním médiím a technologickým společnostem a požadují, aby dohlížely na svobodu projevu pod záminkou boje proti „dezinformacím a nenávistným projevům.“
Tesla (TSLA), která na rozdíl od ostatních společností není pod Muskovou plnou kontrolou, by do výpočtu nebyla zahrnuta, uvádí zpráva s odvoláním na lidi obeznámené s touto záležitostí.
Podle aktu o digitálních službách EU může EU uložit pokuty až do výše 6 % ročních celosvětových příjmů platforem sociálních médií, pokud tyto platformy nebojují proti nezákonnému obsahu nebo dezinformacím online.
Tolik tedy kompletní informace, včetně těch o možnosti zabavení příjmů některých Muskových firem, což je „drobný detail,“ který Seznam záměrně zatajil.
Nyní si připomeňme kdo je vlastně Jourová a jak jí bylo umožněno prosazovat cenzuru v rámci EU.
Tato politička – v té době již značně provařená socanka, která byla obviněna z korupce a ve vězení se pokusila oběsit na podprsence – velmi brzy poté, co byla zproštěna viny, rozeznala, kde jí v budoucnu „pokvete pšenka.“
Stala se proto zakládající členkou hnutí ANO, jehož byla i výraznou tváří. Její politika byla v té době hlavní podporovanou politikou údajně „široce rozkročeného“ hnutí ANO.
To bylo v počátcích této partaje, kdy se strana prezentovala spíš jako druhá TOP0,09. Pamatujete si ještě na jedince jako Zlatuška, Telička a jim podobné?
Nikdy mi nešlo do hlavy, jak někdo může volit partaj bez programu, která se jen flexibilně přizpůsobuje průzkumům a mění politický kurz jak ponožky.
V roce 2013 se ANO dostalo díky skvělému marketingu do Parlamentu jakožto partner ČSSD (dnešní SOCDEM) a KDU-ČSL. V té době byl premiérem Sobotka. Padlo rozhodnutí, že eurokomisaře po volbách v roce 2014 vybere hnutí ANO.
To si zvolilo Jourovou, s čímž socani nadšeně souhlasili. Jourová získala gesci „ochrana spotřebitele.“ Tehdy tvrdila, že si posvítí na dvojí kvalitu potravin a jiných výrobků.
Nicméně ve skutečnosti se v této oblasti jen zasadila o to, že dvojí kvalita může zůstat, pouze obaly výrobků nesmí být zcela totožné.
Jourová tak podpořila korporace a šla nejen proti našim občanům, ale také proti ostatním v té době relativně „novým“ členům EU z postsocialistických zemí, které musely (a dodnes musí) tuto dvojí kvalitu akceptovat.
Nicméně již v tomto prvním volebním období byla čelní politička hnutí ANO určena coby hlavní bruselská cenzorka.
Podobný post v té době neexistoval, nicméně Jourová se z nějakého důvodu zdála být na tuto podvratnou činnost nejvhodnější.
Když na svém postu působila asi rok, tak měla pohovor s Georgem a Alexandrem Sorosovými – tedy někdy v roce 2015 .
Ti ji zřejmě vytipovali a brzy také potvrdili jako onen ideální kádr pro podobnou „práci.“ V té době šlo hlavně o cenzuru kritiky výměny obyvatel a islamizace. To se projevilo i u nás přijetím „zákona o předsudečné nenávisti“ jen o tři roky později.
Někdy kolem roku 2017 se Jourová postupně sešla se zástupci sociálních médií, se kterými se dohodla na cenzuře.
Tehdy se cenzura soustředila právě zejména na příspěvky kritizující multikulti, islám, otevřené hranice apod.
Záhy se přidala i cenzura kritiky LGBTQ agendy a postupně přibývaly další cenzurované okruhy jako například Covid či vakcíny, aktuálně je to pak zejména kritika EU a klimaalarmismu.
V roce 2019, tedy v době, kdy byly další eurovolby, již byl Babiš premiérem a ČSSD koaliční partner, nicméně Babiš prohlásil, že je s Jourovou – po několika letech zavádění cenzury – spokojený.
A opět ji vyslal do EK.
Tentokrát již měla Jourová připraven post „na míru“ – vznikla speciální nová cenzorská gesce a Jourová se stala nejen eurokomisařkou pro pro evropské hodnoty a transparentnost, ale také místopředsedkyní EK.
Právě na tomto postu se jí podařilo zavést zákon o digitálních službách (DSA), jak se „politicky korektně“ dnes cenzurní zákon EU nazývá. Mezitím se stala pravidelnou návštěvnicí srazů WEF, kde káže o nutnosti cenzury.
V USA se proslavila, když americkým demokratům vysvětlovala, jak zavádět cenzuru pod pláštíkem „boje proti dezinformacím.“
Po celých 10 let ve své funkci cenzorky byla aktivní členkou hnutí ANO, odkud vystoupila až po posledních eurovolbách poté, co zjistila, že její strana odešla z frakce Renew Europe (ALDE).
Babiš tvrdil, že se Jourová oddělila od samotného hnutí, nicméně to není pravda. I hnutí ANO bývalo silně procenzorské. Jeho europoslanci téměř vždy hlasovali pro cenzuru a cenzuru hájili i ve své kampani do EU.
Toto bylo prohlášení hnutí ANO ve volební kampani do EU letos na jaře:
„EU vytvořila Centra EU pro boj proti dezinformacím, která fungují ve všech členských státech EU. ČR, Slovensko a Polsko spadají pod Středoevropskou observatoř digitálních médií, která sídlí v ČR a je vedena Univerzitou Karlovou.
Cílem těchto center je mj. zvyšovat mediální gramotnost ve společnosti, což považujeme za jeden z nejúčinnějších nástrojů v boji proti dezinformacím… EU iniciovala vznik evropského Kodexu zásad boje proti dezinformacím… Nyní je důležité dohlédnout na dodržování těchto zásad a nevytvářet další regulace…“
Za minulé vlády bylo ANO aktivní – spolu se současnou vládou a tehdejší opozicí – v tlaku na americké platformy, kdy tehdejší poslanci za ODS, TOP09, KDU, ANO, ČSSD, Piráty a STAN požadovali tvrdší cenzuru.
Tito poslanci tehdy dokonce společně kontaktovali americký Kongres, aby se o cenzuru amerických platforem zasadil. Mezi nimi byl i současný europoslanec za ANO Bžoch .
Tedy Jourová se nikdy ve skutečnosti od své strany politicky nijak zásadně neodtrhla, oddělilo se spíš ANO právě tím, že se přidalo k politické frakci, k jaké se zřejmě ani původně dostat nechtělo.
Pokud si chcete připomenou nějaká prohlášení Jourové z dob jejího cenzorského působení, pak si je můžete připomenout třeba zde, zde , zde , zde nebo zde .
Jourovou na jejím postu nahradí finská politička, která se na národní úrovni zabývala „bojem proti dezinformacím,“ takže českou cenzorkou nastavený kurz se do budoucna nijak nezmění….
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0 ]
