Když v srpnu 1945 první emisaři z Moskvy přijeli do Prahy připravit jednání o uranu pro svoje první atomové bomby („jako mají Američané“) začaly sovětské plány s československým uranem již nabývat konkrétní podobu. Později se ukáže, že téměř současně jeden z vyslanců USA v Moskvě George. F. Kennan nově analyzoval moskevskou politiku. Výsledná zpráva označila doposud spojenecký Sovětský svaz pár měsíců po ukončení války za „politického nepřítele“ a znamenala zásadní rozchod se SSSR. A šla k jádru věci: Sovětský svaz je ovládán „hluboce zakořeněným pocitem méněcennosti a nedůvěry vůči Západu, který považuje za hrozbu. Rozhodující hnací silou sovětské politiky není ´fíkový list marxismu´, ale paranoidní úsilí o bezpečnost, která vyžaduje zničení všech potenciálních vnitřních a vnějších nepřátel“ (citováno podle historika Manfreda Berga). Zdá se, že to s malou změnou platí i pro dnešní Rusko. Zprávu, která nastavila koleje americké politiky na celá desítiletí a vešla ve známost jako „Dlouhý telegram“. odeslal do Washingtonu v únoru 1946.
O tomto zvratu v americké politice Praha zřejmě nemohla vědět nic a vůči Sovětskému svazu jako již brzkému „politickému nepříteli“ USA praktikovala nadále politiku přátelství (vzájemné pomoci a poválečné spolupráce podle smlouvy z roku 1943).
jáchymov štola
Promo článek:
Promo článek
číst dál
