Jistě jste již zaznamenali, že italská vláda s velkou pompou převezla první várku ilegálů do Albánie, kde měli čekat na výsledky azylového řízení. Jde v podstatě o nápad, se kterým přišli před několika lety jako první Dánové, aby se jej záhy chytili i Britové.
V jejich případě však mělo jít o migrační centra v africké Rwandě, což je oproti Albánii poněkud rozdíl. Ovšem v případě obou zmíněných „průkopnických“ zemí bylo nakonec vše zaraženo právě soudy.
Žaloby podaly různé lidskoprávní neziskovky – a jako vždy byly úspěšné. Osobně nevěřím, že to politici, kteří vše organizovali, netušili.
Také nápad Meloniové se zdál být nedomyšlený. Z Albánie se totiž mohou ilegálové vydat kamkoli jinam v rámci Evropy. A bude to ještě jednodušší v momentě, kdy bude Albánie členem EU.
Navíc i v tomto případě musela italská vláda počítat s tím, že se objeví žaloby ze strany neziskovek – a soudy opět rozhodnou ve prospěch ilegálů, respektive oněch neziskovek.
Sotva tedy Meloniová vyjednala návratové centrum v Albánii, kde mohou migranti zůstat, dokud nebude o jejich případu rozhodnuto, soudci již přivezli zpět 12 migrantů.
A na jakém základě tak soud rozhodl?
Myšlenkou ubytovat žadatele o azyl mimo cílové země je, aby se zabránilo zneužívání procesního práva k získání povolení k dlouhodobému pobytu, který se nakonec stane trvalým. A právě toto právo je podle rozhodnutí italských soudců údajně podkopáváno.
Argumentují tím , že podle precedentů Evropského soudního dvora by mělo být 12 migrantů z Bangladéše a Egypta vráceno do Itálie, protože nesplňují podmínky nezbytné pro jejich zadržení v Albánii.
Celý koncept těchto záchytných center mimo danou zemi (tedy v tomto případě v Albánii) je jen zástěrkou, která má zřejmě vyvolat dojem, že daná země dělá kroky, které mají omezit výměnu obyvatel.
Ve skutečnosti musí předem počítat se soudy, které nakonec ilegálům pomohou a dostanou je zpět pod záminkou, že přemístěním do jiné země jsou krácena jejich práva…
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 2 Průměrně: 5 ]
