PL/TOMÁŠ VYORAL
O věk vůbec nejde, míní komentátor Tomáš Vyoral o tom, jak senátor Čunek reagoval na Filipa Nerudu. „Synka usadil trefně, věcně a s nadhledem,“ zhodnotil. Věnoval se ale i dalším kauzám. Například „Prokremelským pohádkám“ z dílny ministerstva zahraničí. „Onen konkrétní propagandistický pamflet, s nímž vyšlo ministerstvo zahraničí, by si měli aktéři především uhradit kompletně ze svého a ne si na něm ještě mastit kapsy tak, jak je smutnou realitou,“ soudí.
„Evropa se musí probudit,“ tvrdí premiér Fiala ve svém komentáři, ve kterém píše, co je vše potřeba udělat. Probudí snad Evropu komentáři? A trefil alespoň premiér ta hlavní nebezpečí?
Ne podle slov, ale podle činů poznáte je. Bezpáteřní notorický lhář, kazatel, rybář a eurosoudruh Fiala zřejmě začíná předvolební kampaň a opět se snaží populisticky brnkat na struny, o nichž propagandisté z jeho týmu předpokládají, že by mohly přinést zpět konzervativnější a skutečně pravicové voliče. To vše za podpory jednoho z nejčtenějších médií hlavního proudu. Holt stopy prorežimních trubadúrů z dob Goebbelse či Rudého práva jsou zřejmě nesmazatelně vryty nejen do naší kotliny. A potom se pologramotné mediální děvečky diví, že jsou většině hlavou myslícího národa pro smích.
Syn Danuše Nerudové Filip Neruda si rýpl, že Jiří Čunek kandiduje na šéfa KDU, protože strana je moc liberální. Za to dostal od zlínského politika de facto verbální facku. Ten mu napsal: „Tvůj politologický rozbor si, chlapče, vezmu k srdci, až v životě dokážeš i něco jiného, než být synem.“ Neruda se začal čílit, že proti němu politik používá jeho věk. Snaží se podle vás odvést pozornost od toho, že jediný důvod, proč ho lidé znají, je jeho matka?
S panem Čunkem souhlasím a myslím, že synka usadil trefně, věcně a s nadhledem. Navíc o věk v tomto případě přece vůbec nejde, jde o synátorovu příslušnost. Přičemž býti synem tak tragikomické a úplně pitomé, se vší neúctou, Nerudové a tlačit se do veřejného prostoru, se zkrátka nevyplácí. Zejména pokud jste leccos od Marfušky podědil.
Volodymyr Zelenskyj odhalil svůj vítězný plán. Příliš realistický není, dokonce byl přirovnán ke slavné scéně v bunkru s Adolfem Hitlerem. Snaží se podle vás Zelenskyj skutečně získat pomoc Západu, nebo naopak chce, aby ho Západ konečně hodil přes palubu, aby měl mandát podepsat kapitulaci?
Dle mého Zelenskyj nemá tolik mozkových buněk, aby byl schopen přemýšlet tak, že bude požadovat nesplnitelné, aby byl hozen přes palubu a mohl podepsat kapitulaci. Ostatně z jeho hlavy stejně nepochází ani písmenko. On sám je pouze ubohým nástrojem těch za oponou, kteří po staletí touží po ruské trofeji, jeho územích a zdrojích. Plán šílence Zelenského je pouze dalším krokem zákulisních hráčů o eskalaci další světové války – zejména pak na území pevninské Evropy.
Ministr zahraničí Lipavský a jeho ministerstvo na sítích propaguje svou knížku Prokremelské pohádky. Má podle vás zrovna ministerstvo zahraničí za úkol vydávat propagandu?
Bohužel je příznačnou stránkou každé doby, každého vládnoucího režimu a toho času drtivé většiny všech papalášů a politruků, že do veřejného prostoru a do hlav všech občanů, které považují za podřadný plebs, budou sypat propagandu horem dolem. Ti současní si pak našli, respektive byly jim seshora befelem dodány, prefabrikované floskule o boji s dezinformacemi, hoaxy, hybridní informační válkou, a tak všelijak podobně. Nepopírám, že zmíněné problémy neexistují, ba naopak. Jenomže nefungují tak jednostranně a zaujatě, jak se nám vládnoucí garnitura za pomoci mediálních pologramotů a uměleckých béček snaží nabulíkovat. Ostatně častěji ony dezinformace, lži a hoaxy – ať už vědomě či nevědomě – šíří právě oni pravověrní samozvaní „bojovníci za pravdu, lásku a jakože demokracii“. Jinak v současné době ani nepotřebujeme žádné ministerstvo pravdy, ministerstvo propagandy nebo ministerstvo povolených informací. Protože do cenzury, ostrakizování nepovolených názorů, do pokřivování pravdy a politického školení občanů se evidentně zapojují prakticky všechna ministerstva. Samozřejmě po boku Senátu, médií hlavního proudu a komunistického rozvědčíka a nyní napraveného Masaryka Pepy Stosedmičky a jeho nenasytné soudružky choti. A onen konkrétní propagandistický pamflet, s nímž vyšlo ministerstvo zahraničí, by si měli aktéři především uhradit kompletně ze svého a ne si na něm ještě mastit kapsy tak, jak je smutnou realitou.
Máme tu kauzu nyní europoslaneckého asistenta Vidláka, který si dovolil říci, že Danuše Nerudová strávila v maskérně delší dobu, než Kateřina Konečná a Markéta Gregorová dohromady. Čímž prý porušil „etický kodex“ a bude s ním zahájen proces. „Prostě mě vyzvali, ať si vyberu buďto asistenta, nebo blog,“ popsal situaci.
Ony politické procesy jsou běžnou záležitostí každého totalitního režimu, ten soudobý nevyjímaje. Takže se není co divit. Echt když se opřete do inteligencí nepříliš se těšícího pravověrného jedince typu Danuše Nerudové. Jinak o kauze nic moc nevím a není mi moc jasné, z jakého titulu by kdo mohl Vidlákovi zakázat psát na blog. Předpokládám, že jinak kdejaký politruk z politbyra EU píše kde co, do kdejakého mainstreamového plátku.
Končící eurokomisařka Věra Jourová tvrdí, že Elon Musk nedokáže rozeznat dobro a zlo. Když to tedy srovnáme, kdo je „zlejší“? Musk nebo Jourová?
To záleží na úhlu pohledu každého z nás. Obdobně jako krása, která je v očích toho, kdo se dívá. Pokud tedy samozřejmě nejde o zlo explicitní, jako je usmrcení někoho nebo třeba spuštění humanitárního bombardování tam, kde nám a našim bankám zrovna nejdou na ruku. Ovšem výrazným rozdílem mezi Muskem a Jourovou je, že Musk rozeznává „zlo“ a „dobro“ za „své“ peníze, zatímco Jourová tak činí jako všichni bruselští paraziti za peníze nás všech. A dalším je ten, že jsem si nevšiml, že by Musk na rozdíl od Jourové měl tendenci někoho neustále do něčeho nutit, přesvědčovat, cenzurovat, ostrakizovat, vyhrožovat a sankciovat. Aneb slovy klasika: V demokracii máte právo na svůj názor, soudruzi. Ale běda, jak je jiný, než ten náš!
PL
The post „Propagandistický pamflet“ od Lipavského first appeared on Pravý prostor .