Švédsko chce zastavit Trumpův mírový plán na Ukrajině
RSS

Švédsko chce zastavit Trumpův mírový plán na Ukrajině


Zdá se, že někteří váleční štváči by rádi viděli celou jednu generaci Ukrajinců na hřbitovech. V situaci, kdy již dochází stále častěji k násilným odvodům a potravou pro děla se stávají stále mladší vojáci, nechce Švédsko o mírových jednáních, která navrhuje Trump, ani slyšet.
Švédsko se záhy po vstupu do NATO stalo čelním podporovatelem Ukrajiny, v mnoha ohledech předčí svojí až fanatickou podporou dokonce i naše válečné štváče.
Pro svůj plán samozřejmě potřebuje podporu většího počtu dalších evropských zemí, bude tedy záležet na tom, jak se k návrhu Švédska k pokračování války – případně i za „zády“ USA –  kdo postaví.
Švédsko neakceptuje , že Spojené státy v případě výhry Trumpa převezmou iniciativu za mírové řešení na Ukrajině, která nebyla schválena vůdcem země Volodymyrem Zelenským.
To je podle švédského ministra obrany Påla Jonsona (viz obrázek) nepřijatelné. Ministr nyní naznačuje, že Švédsko může vést svoji vlastní iniciativu a pokračovat ve válce bez Spojených států.
„Pokud chce Ukrajina pokračovat v bojích, budeme ji i nadále podporovat,“ řekl.
Tato otázka se stala aktuální poté, co viceprezidentský kandidát Donalda Trumpa JD Vance představil části konkrétního mírového plánu, podle kterého on a Trump hodlají v případě výhry válku ukončit.
Podle návrhu by podél současné fronty vznikla demilitarizovaná zóna a okupovaná území by připadla Rusku. Kromě toho Ukrajina obdrží bezpečnostní záruky a Rusko výměnou za to dostane záruky, že Ukrajině nebude umožněno vstoupit do EU nebo NATO.
Zrušena má být také zbrojní podpora Ukrajiny.
Očekává se, že tento plán, který se příliš neliší od vlastního ruského mírového plánu pro Ukrajinu, bude v Kremlu okamžitě přijat.
Donald Trump slíbil, že zavolá Vladimiru Putinovi a „ukončí válku“ do 24 hodin po vítězství ve volbách – ještě předtím, než se ujme úřadu – jako příští americký prezident.
Ale tyto sliby způsobily, že švédská vláda vidí rudě. A Švédsko je nyní otevřeno pokračovat v přiživování války na vlastní pěst, pokud se Spojené státy stáhnou.
„Budeme podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba, a také její právo na znovuzískání územní celistvosti,“ řekl ministr obrany Pål Jonsson (M) v rozhovoru pro SVT  30 Minutes.
„Pokud chce Ukrajina pokračovat v boji za svou územní celistvost, budeme ji v tom i nadále podporovat,“ pokračuje.
Slibuje také, že Švédsko podpoří ukrajinskou vládu, pokud se například rozhodne vzít si zpět od Ruska Krym.
„Krym patří Ukrajině, Donbas patří Ukrajině,“ říká Jonsson.
Jonsson vysvětluje, že premiér Ulf Kristersson (M) a Jonson chtějí pokračovat ve válce s tím, že země NATO slíbily ukrajinskému prezidentovi pokračující vojenskou podporu a budoucí členství v NATO.
„Všichni spojenci v NATO prokázali, že Ukrajina má právo stát se spojencem, a že Ukrajina by se měla stát spojencem,“ řekl Jonson SVT.
„Základním kamenem je, že všechny země by měly samy rozhodovat o své bezpečnostní politice, včetně toho, zda by se měly stát členy EU nebo NATO.
V praxi současné sliby znamenají, že ukrajinskému režimu bude umožněno pokračovat ve válce do posledního muže.
Věrohodnost tohoto švédského plánu však začala být zpochybňována jak na Ukrajině, tak v zahraničí, protože počet mrtvých v konfliktu vzrostl, přičemž ztráty podle Wall Street Journal  na začátku letošního podzimu podle odhadů přesáhly jeden milion lidí.
Jednou z osob, která vítá Trumpovy konkrétní plány v otázce Ukrajiny, je maďarský premiér Viktor Orbán. Podle něj EU a Evropa nebudou schopny samy udržet ukrajinský odpor a pak bude po válce. Pål Jonsson si to však nemyslí.
„Nevěřil bych tomu, co Orbán říká. Co mohu říci je, že EU přebírala stále větší odpovědnost i za vojenskou podporu Ukrajině a pak je v některých oblastech velmi obtížné nahradit Spojené státy.“
Podle ministra se jedná především o to, že země EU mohou přispět například dělostřeleckými granáty. A pokud se Spojené státy stáhnou, ministr věří, že Švédsko a další země mohou pokračovat ve válce.
„Vyčlenili jsme 25 miliard švédských korun na podporu v příštích několika letech a řekli jsme, že je to dno, ale ne strop. A vím, že se teď diskutuje i v jiných evropských hlavních městech o tom, že Evropa musí převzít větší odpovědnost nejen za rekonstrukci a civilní podporu Ukrajiny, ale i za vojenskou podporu. V některých odvětvích je to však obtížnější než v jiných,“ dodal ministr.


Ohodnoťte tento příspěvek!



[Celkem: 2 Průměrně: 5 ]









Nejčtenější za týden