LUBOMÍR VYLÍČIL
Kdykoli se na některém z našich hlavních, propagandistických webů objeví zpráva, o nějakém obzvláště spektakulárním úspěchu Ukrajiny, přichází čas nahlédnout do zahraničních zdrojů, co se zase té Zelenského partě nepovedlo. Co se různí Foltýnové pokoušejí zakrýt a od čeho odvádějí pozornost. A tak i tentokrát. Šafrovo Forum24 přineslo zprávu, podle které Ukrajinci vpadli do další oblasti ruského vnitrozemí. Jako by jim ty dosavadní úspěchy u Sudži, v Kurském příhraničí, nestačily…
Ruští dělostřelci prý ostřelují obec Žuravlevku! Vesnici na ruské straně ukrajinsko-ruské hranice v Belgorodské oblasti. A šafrové z toho vcelku logicky vyvozují, že tam asi pronikli nějací Ukrajinci. Nejspíše půjde o rušivý, diverzní výpad, nebo lokální průzkum bojem. V oblastech okolo frontové linie je to běžná záležitost, ale když se nějaký úspěch usilovně hledá, tak se dá v nouzi vykřesat i z lokální šarvátky…
Je proto otázkou, od čeho tím chce mainstream odvést pozornost a jakých informací nás hodlá uchránit. O průlom fronty u Pokrovska asi nepůjde. To je průšvih natolik kolosální, že se ho naši propagandisté ani nepokoušejí zatajit. Západní tisk už o něm píše vcelku otevřeně a lidí, vládnoucích jazykem okolních kmenů, je u nás, chválabohu, dostatek. Tak o co by mohlo jít?
Možná jde o ty zdánlivě drobné zprávičky o množících se šarvátkách ukrajinského obyvatelstva s příslušníky odvodových komisí a o vzrůstající odbojové činnosti v zázemí, kterou již nelze utajit. Protože tyhle zprávy, se jako potůčky zvolna stékají a v poslední době už vytvářejí mohutný tok, demonstrující morální stav Ukrajinské populace, její nadšení pro válku a míru podpory Zelenského režimu.
Nejdříve se podívejme na ty „drobné problémy” s odvodem branců. Jen před pár dny, 26. října, se strhla zatím poslední veliká bitka mezi občany a odvodovým komandem. V přímořské Oděse. Úředníci tak zvaných TCC obklíčili tržnici, nazývanou „7 Kilometer”, a jali se lovit kanonenfuter vhodného věku mezi nakupujícími. Se zlou se však potázali. Vrhli se na ně jak nakupující, tak i prodavači. Úřední verbíře z tržnice vytlačili a navíc si vynutili i propuštění jimi „ulovených”, nedobrovolných branců.
Ukrajinská, odvodová komanda, ovšem neloví jen v tržnicích. Vyhledávají jakékoli shromáždění lidí, ve kterém je naděje, že padnou na nepozornou, mladou dušičku, vyhýbající se své „nejčestnější povinnosti”. Pár dní před zátahem v Oděse, provedli zaměstnanci TCC spolu s policií zátah na muže, kteří přišli na koncert kapely Okean Elzy v Kyjevě. Podobnou taktiku použili 13. října na koncertu skupiny 100litsa v městě Brovary a krátce předtím V Charkově na koncertě, kde vystoupily kapely True Tough, Grunt Palay a Mordox. Oblíbené jsou i přepady hospod, zastavování aut, řízených mladším mužem a dokonce i razie v přírodě, v turisty oblíbených destinacích.
Čím dál častěji přitom padne kosa na kámen. Ukrajinské obyvatelstvo začíná, v poslední době, přecházet od prevence, tedy od upozorňování na zátahy prostřednictvím sociálních sítí a od ukrývání mladých mužů jatečného věku, k aktivnímu odporu. Nedávno ve Vorokhtě, v Ivano-Frankivské oblasti, došlo na klacky a pěsti. Během konfliktu mezi místními obyvateli a zástupci Státní pohraniční stráže a TCC naznačili občané svou nespokojenost s úředními praktikami tím, že vojáky zbili a auto, kterým přijeli, zcela zničili.
Ale pojďme na ještě vyšší level. Na přímý odpor. I když vám to Česká televize nesdělí, na Ukrajině zřetelně sílí i jakási forma odbojového hnutí. Jeho nejjednodušší formou je podávání informací o rozmístění vojenské techniky a o dalších citlivých cílech, vhodných pro ruský úder. Děje se tak anonymně, prostřednictvím sociálních médií, nejčastěji přes Telegram. Jak sděluje jakýsi koordinátor tohoto hnutí, nejaktivnější jsou prý obyvatelé Charkova, Nikolajeva a Oděsy. Píšou také z Dněpropetrovska, ze Záporoží a Chmelnického. Ve Starokonstantinově v Chmelnické oblasti je prý velké vojenské letiště, a jakmile se tam začne létat, tak údajně „píše celý okres.” Některé zprávy přicházejí do Ruska i z úplného západu země, ze Lvova…
Obzvláštní pozornost věnuje tahle proruská síť, sama sebe nazývající „Dozor”, zejména zahraničním bojovníkům, působícím na Ukrajinském území. Na jejich „skalpy” pořádá doslova hon . Před pár dny třeba navedli ruský úder na 20 kusů vojenské techniky, přepravující zahraniční instruktory v Sumy, na severu Ukrajiny. Koordinátor místního proruského odboje, Nikolajev Sergej Lebeděv, uvedl , že mezi poškozenou technikou byla pásová vozidla, džípy a pickupy a také dvě cisterny s palivem. Zásah byl podle něj přesný a způsobil značné škody.
Množí se i přímé útoky na vojenskou techniku. V zázemí, v hlubokém týlu. Od počátku letošního roku už bylo civilním obyvatelstvem zapáleno na 200 vojenských vozidel. A podle sdělení místní policie, zapálily nejméně 50 z nich děti. Že prý to začíná být jakýsi, Rusem přes sociální sítě vyprovokovaný, adrenalinový sport. Situace už došla tak daleko, že policie otevřeně vyzvala vojáky a různé prorežimní dobrovolníky, aby se vyvarovali takových označení na svých autech, která by je mohla identifikovat jako vojenský personál. Policie doporučila, pokud je to možné, nechávat auta pouze na hlídaných parkovištích, uzavřených parkovištích nebo v garážích.
Dalo by se ještě dlouho psát o útocích na vlaky, na zabezpečovací systémy a podobně, ale nemá to smysl. Pro zhodnocení ukrajinské válečné morálky, loajality a víry v konečné vítězství uvedený vzorek dostačuje. Ano, jistě, může jít pouze o okrajové jevy. O morálně vadné jedince, ulovené, nebo vydírané protistranou, tedy Rusy. To se přece v konfliktech běžně děje. Zkrátka, může jít o pár shnilých jablek v košíku, o drobnou pihu na všelidovém, válečném úsilí Ukrajiny. Ale…
Jestliže i přes válečnou cenzuru unikají podobné informace, znamená to, že „odbojová” činnost musí nabývat poměrně masových rozměrů. Občasné vykolejení vlaku, vyhořelou rozvodnu, nebo přesný úder nepřítele na čerstvě ukrytou techniku lze, v podmínkách války, vcelku snadno ututlat. Ale jestliže se v oficiálním vládním tisku objevují zprávy, o odsouzení zaměstnankyně charkovské elektrárny, která na ni korigovala ruskou palbu, a jestliže takovéto zprávy v průběhu času velice, převelice houstnou, pak má režim fakt problém.
The post Jak na Ukrajině? Stále vyhráváme? first appeared on Pravý prostor .