Nikdo na nás nemá. Máme prezidenta, poslaneckou sněmovnu, senát a kdo má víc?
RSS

Nikdo na nás nemá. Máme prezidenta, poslaneckou sněmovnu, senát a kdo má víc?


MAREK ZEMAN
Těžko uvěřit, že vláda ví, co dělá, případně, že to s námi myslí dobře.

Na jednu stranu velké proklamace ve formě předvolebních slibů, že se nebudou zvyšovat daně a státní dluh se nebude navyšovat, že se zjednoduší administrativa a Česko bude hrdou a samostatnou zemí. Že se postavíme bruselským nesmyslům a budeme dělat alespoň nějakou českou (rozumějme Česku prospěšnou) politiku. Zvláště, když v tomto období ČR předsedala Radě Evropy.

Opak je pravdou. Dokonce nic z výše uvedeného se nedaří naplnit. Státní dluh roste o stovky miliard ročně. Pro  zajímavost  250 miliard, což je průměrný nárůst státního dluhu (po různých manipulacích) za jeden rok vládnutí vlády pana profesora Fialy, dělá na jednoho každého z nás 25 tisíc korun nárů-stu státního dluhu ročně.  Celkové zadlužení českého státu je již více než 322 tisíc Kč na jednoho obyvatele včetně novorozenců. To je suma, za kterou lze u nás koupit nový  malý automobil. Pokud stále máte dojem, že to není příliš velká částka, když nám stále říkají, že Japonsko, USA, Itálie, Řecko, Francie a další jsou zadluženy daleko více (což je pravda), ale pravdou je, že banky vám půjčí, pokud splácíte dluhy včetně úroků. A na stávající dluhy si opět můžete půjčit, ale zpravidla za vyšší úrok. Je to jako v domácnosti, čím více dlužíte, tím více splácíte. A obsluha (tj. to, co platíme) státního dluhu se blíží 100 miliardám Kč ze státního rozpočtu za rok. A to je částka, za kterou lze postavit například 10 velkých nemocnic, každou minimálně o 1000 lůžkách. Nebo  cca. 320 km dálnic. To si již dokážeme představit. A je to odpověď pro ty, kteří  říkají, že dluhy jsou běžnou součástí státního hospodaření. Ano, jsou. Ale bohužel proto, že to tak chceme.
Nemusím říkat, jak moc se zvyšují daně . To vidíme všichni. Stát prostě peníze nemá a potřebuje je. Otázkou je, co nám za naše peníze poskytne. Stát ani EU samy peníze nevydělávají (tedy pokud si je nevytisknou). To jim je dáváme my – daňoví poplatníci. Ale kolik let slýcháme sliby o „štíhlém“ státu, který omezí svoje náklady? Kde nic, tu nic. Proč? Protože stát je nejhorší hospodář. Potřebuje Česká republiky nejdražší bojové stíhačky na světě? Za 10 let? A nebylo by užitečnější v armádě upřednost-nit pozemní vojsko, když už investujeme do armády, což je správné. Nebo proč nakupujeme dvě dál-ková vojenská letadla za 12 miliard, když si je pro ojedinělé případy můžeme půjčit? Proč vůbec di-skutujeme o platu pro první dámu, když si takřka všichni myslí, že jej nepotřebuje? A proč přidáme poslancům, senátorům, ministrům, když to někteří odmítají? Argumentace, že soudci a státní zástupci si stejně vynutí navýšení platů žalobou, neobstojí, protože soudci ani státní zástupci nemohou na rozdíl od ostatních podnikat či mít další zaměstnání…
A EU? Chováme se jako vzorní žáci. Ale když přijdou povodně, tak nám v rámci evropské solidarity dovolí přerozdělit o něco jinak dotační tituly evropských projektů. Ale  peníze navíc? Nikoliv!
Stát a jeho představitelé se k nám chovají přezíravě. Jako k malým dětem. A to minimálně tři roky ze čtyřletého volebního období. Mysleme na to příští rok u voleb!

 

PL

The post Nikdo na nás nemá. Máme prezidenta, poslaneckou sněmovnu, senát a kdo má víc? first appeared on .


Nejčtenější za týden