JINDŘICH HRADECKÝ
Takříkajíc za dveřmi je protest policistů, kteří hodlají občanům sdělovat důvody, které jsou příčinou protestu , a diskutovat chtějí o tom, jak málo berou peněz.
Občané, kteří dlouhodobě vnímají zhoršující se bezpečnostní situaci v Česku, stále markantnější odtržení „těch nahoře” od běžného života „těch dole”, a kteří stále častěji zaznamenávají nechutné chování některých policistů, nebudou mít téměř jistě o poslouchání jakoby nářků policistů zájem.
Drzost, arogance, mejdany, opilecká extempore, lenost, nečinnost, kopání do lidí, šlapání po české vlajce, klekání na krk, tahání lidí z auta přes okénko dveří, vstupování do obydlí za účelem zastrašování aktivistů, zasahování do pracovněprávních záležitostí občanů, nevyšetřování oznámených skutečností, šikana, zapletení některých policistů do organizovaného zločinu, přihlížení politicky motivovaným útokům, protiprávní jednání, vykonstruovaná trestní řízení, policejní sbor spolu s dalšími složkami jako nájemná děvečka vládnoucího panstva…
Je toho tolik, a berou tak málo! Jsou nedoceněni! Jenže…
Policie České republiky je vojensky řízenou organizací, která v důsledku zamoření těmi nejnegativnějšími zmetky z předlistopadové éry, stejně jako justice, nebyla schopna sebereformy, v důsledku čehož to, co mělo být odejito, naopak ovládlo klíčové posty v rámci organizace, a následně docházelo a dochází k tomu, že policejní sbor absorbuje, drží u sebe a živí ve většině případů podobně negativní či podobně negativně uvažující osoby. Co tedy policisté „reklamují”, to zůstává otázkou.
Ne nadarmo se říká, že jaký pán, takový krám.
Státní služba nemá být krmníkem, odkladištěm neschopných, ale přitom všehoschopných osob, a Policie nemá být molochem, který živí armádu přisluhovačů té které garnitury, notabene přisluhovačů, kteří nemají žádnou osobní odpovědnost a projde jím cokoliv.
Policistů je příliš mnoho.
Nelze si přitom nevšimnout, že značné personální zdroje dislokuje Policie, včetně zdrojů technických, na ochranu těch „nahoře” spolu s jejich nejbližšími, dále na ochranu ústředních budov státu, potom na sledování, pronásledování a v některých případech zastrašování z různých důvodů nepohodlných lidí, a na „čistou policejní práci” už tolik lidí Policie nemá. To se ale vyřešilo opět za pomoci Ústavního soudu, který vyrobil obsáhlou judikaturu na to, že občan, který jen tak mimochodem živí svou prací „ty nahoře”, nemá právo na účinné vyšetřování, pokud nejde o útok srovnatelný s útokem na zdraví nebo na život. Ovšem tato judikatura žádným způsobem nedopadá na zejména politicky nepohodlné občany, na které se aplikuje pravidlo rozkladu, které spočívá v tom, že v případě politicky nepohodlných lidí se nic nevyšetřuje, a pouze se „trpělivě” nabádá k tomu, aby, pokud možno, v dluzích uprchli ze země, anebo alespoň živořili pod mostem.
Jeden policista odůvodnil poměrně nedávno nečinnost policistů ve vztahu k útokům na jistý petiční stánek tím, že prý bere jenom 35 000 Kč. Co dodat?
Policisté, a nedávno administrativní pracovníci v justici, nemají právo na protestování ohledně platů a nemají nárok na remcání, protože – státní služba. Jediným správným řešením je v případě nespokojenosti s výší platu odejít jinam. Jenomže ono není kam. V soukromém sektoru totiž nebývá nabízen flek v podobě krmelce, ale každou vydělanou korunu si musí zaměstnanec zasloužit. Zupáctví v soukromém sektoru není tolerováno, a v tom ohledu většině nespokojených policistů nezbývá nic jiného než čekat na příplatky za odpracovaná léta atd.
S určitou dávkou šílenosti se k chystanému protestu policistů vyjádřil předseda jedné strany. Policisté prý byli obelháni ministrem vnitra a předsedou vlády. No, dobře. Lhaní je přeci běžnou dorozumívací metodou jak politiků, tak i policistů. Hlavně že si rozumí. A o tom to je.
Podstatná je skutečnost, že za stávající situace, kdy nás Policie stojí přes 50 000 000 000 Kč ročně, je důvod začít řešit její personální naddimenzování. S ohledem na zmíněnou judikaturu Ústavního soudu by se Policie měla personálně smrsknout zhruba o 63 %.
A jen tak mimochodem, policisté mají možnost, stejně jako obyčejní lidé, obrátit se na Úřad práce a požádat o sociální dávky. To je přeci propagovaná sociálně politická doktrína fialového režimu, ne? Tak místo protestu, šup na pracák, vyplňovat lejstra.
Republice zdar.
The post Policisté nemají právo, natož nárok first appeared on Pravý prostor .