V případě této studie se ovšem nejedná výhradně o takzvané „Covid vakcíny,“ ale také o vakcíny proti chřipce a různé další – po mnoho desetiletí široce využívané – vakcíny.
Mnoho vakcín je spojeno s neurologickým onemocněním, které může být dokonce smrtelné, s Guillain-Barrého syndromem. Mezi problematickými je také očkování proti covidu a chřipce.
Jsou nežádoucí účinky vakcín obecně podceňovány? Upřímná diskuse na toto téma je nezbytná.
Dlouhodobá studie s názvem „ Globální zátěž syndromu Guillain-Barrého ve více než 170 zemích od roku 1967 do roku 2023 spojená s očkováním, “ která byla nedávno publikována v časopise Scientific Reports, zjistila znepokojivé spojení mezi očkováním a Guillain-Barrého syndromem (GBS).
Výsledky vrhají nové světlo na bezpečnost vakcín a vyvolávají nepříjemné otázky. Čísla jsou alarmující: z 19 zkoumaných vakcín jich neuvěřitelných 17 vykazovalo potenciální souvislost s GBS – včetně široce používaného očkování proti Covid-19 a chřipce.
Zvláště pozoruhodné: Od zavedení očkování proti prasečí chřipce v roce 2009 a vakcíny proti Covid-19 v roce 2020 počet případů GBS raketově vzrostl.
Co to konkrétně znamená? GBS není žádná triviální záležitost – jde o zákeřné onemocnění periferního nervového systému, které může vést až k náhlé paralýze.
Přestože se vyskytuje poměrně zřídka – s 1–2 případy na 100 000 lidí – úmrtnost by se neměla podceňovat: v zemích s omezenými lékařskými zdroji dosahuje šokujících 17 procent.
Výzkumníci analyzovali soubor dat 15 377 případů GBS souvisejících s vakcínou v letech 1978 až 2023. Zvláště znepokojivé: ze 117 zdokumentovaných úmrtí se téměř 75 procent týkalo lidí starších 65 let.
Zajímavé je, že data ukazují jasnou věkovou dynamiku – čím starší očkovaní, tím vyšší riziko GBS. To platí pro různé typy vakcín, jako jsou vakcíny proti chřipce, pásovému oparu a Covid-19.
Odborníci ale nabádají při výkladu k opatrnosti: Dr. Karl Jablonowski, vedoucí vědecký pracovník organizace Children’s Health Defense, kritizuje metodologické nedostatky studie.
„Extrémní variabilita dat a zjevná geografická a časová zkreslení vyvolávají otázky,“ zdůrazňuje. Také Dr. Brian Hooker, hlavní vědecký pracovník CHD, zpochybňuje závěr autorů, že infekce představují vyšší riziko GBS než očkování. Podkladová data pro toto tvrzení jsou slabá.
Zvláště výbušné: Skutečná frekvence případů GBS souvisejících s očkováním by mohla být výrazně vyšší.
Albert Benavides z VAERSA ware.com poukazuje na to, že diagnóza je často stanovena až týdny po očkování – příliš pozdě na to, aby mohla být zaznamenána v systémech hlášení. Autoři studie nyní požadují další výzkum základních mechanismů.
Doporučují zvýšenou pozornost zdravotnickému personálu: Pokud se objeví symptomy GBS, mělo by se za možný spouštěč považovat nedávné očkování. To dává debatě o vedlejších účincích očkování nové, vědecky podložené argumenty.
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0 ]
