Už několikrát jste se mohli přesvědčit o tom, že globalistická agenda, která je důležitá pro zavádění digitální diktatury s plně sledovaným a ovládaným občanem, není pouze výsadou kolektivního Západu, ale plně ji podporují i země BRICS.
Pro ty, kteří si myslí, že BRICS je v opozici vůči Západu nebo plánu OSN na kontrolu světa, vymaže všechny pochybnosti článek publikovaný v BRICS Info. Článek pojednává o čínských chytrých městech jako o modelu, který má globální jih následovat.
Čínský přístup se liší od západních modelů. „Na rozdíl od západních modelů, které zdůrazňují soukromí dat a účast veřejnosti, se Čína zaměřuje na rychlou implementaci ve velkém měřítku,“ uvedl BRICS Info.
Následují úryvky jsou ze stejnojmenného článku publikovaného BRICS Info dne 4. listopadu 2024. Pro snazší orientaci jsou ponechány podnadpisy a do značné míry jsou vynechány psychobláboly, které se snaží prodávat chytrá města jako něco prospěšného pro každého jednotlivce ve společnosti.
Je to proto, že víme, že chytrá města jsou především o prospěchu globální mafie a zároveň o tom, aby všichni byli pod úplnou kontrolou. Celý článek si můžete přečíst ZDE .
Čínský přístup k rozvoji chytrých měst nabízí cenná ponaučení pro země globálního Jihu. I když se přístup může lišit od západních modelů , čínské strategické využití technologií, systémová integrace, zaměření na hospodářský růst a partnerství poskytují plán, který lze přizpůsobit rozvojovým zemím.
Zaměření Číny na hospodářský růst je velmi důležité pro země jako Indonésie a další země globálního Jihu, které čelí podobným problémům. Vzhledem k tomu, že kolem 700 milionů lidí na globálním Jihu žije v extrémní chudobě, se podle Světové banky ekonomický růst stává klíčovou hybnou silou iniciativ pro inteligentní města.
Využití technologie pro efektivitu a inovace
Podle zprávy společnosti Deloitte se chytrá města v Číně podílela přibližně 50 % na čínském HDP v roce 2022. Očekává se, že investice do projektů inteligentních měst dosáhnou do roku 2025 422 miliard USD (IDC).
Čína agresivně přijala pokročilé technologie, jako je AI, Big Data, IoT a Cloud Computing, aby zlepšila veřejné služby, včetně inteligentních dopravních systémů, veřejné bezpečnosti a energetického managementu. Tyto technologie pomáhají řešit kritické městské problémy, jako jsou dopravní zácpy, záplavy a znečištění.
Podobně indická mise Smart Cities poskytuje příklad využití technologie ke zlepšení městských služeb s iniciativami, jako je IoT pro monitorování kvality vody v reálném čase v Ajmeru a inteligentní sběr odpadu v Suratu.
Na rozdíl od západních modelů, které zdůrazňují soukromí dat a účast veřejnosti, se Čína zaměřuje na rychlou implementaci ve velkém měřítku – strategii vhodnou pro země, které hledají rychlé městské zlepšení.
Systémová integrace a spolupráce
Vliv integrovaných systémů je patrný ve zvýšení efektivity a zlepšení kvality veřejných služeb (?). Například systém „City Brain“ společnosti Hangzhou snížil dopravní zácpy o 15 % a zkrátil dobu reakce na nouzové situace o 50 %. V Šanghaji technologie inteligentních sítí zvýšila energetickou účinnost o 10 % a snížila emise uhlíku o 15 %.
Klíčovým faktorem úspěchu čínského chytrého města je vývoj integrovaných platforem, které propojují vládní oddělení a systémy a usnadňují sdílení dat a spolupráci.
Tento centralizovaný přístup shora dolů kontrastuje s decentralizovanými modely na Západě. Pro globální jih, kde jsou vládní struktury často roztříštěné, by přijetí podobných integračních strategií mohlo významně zvýšit efektivitu veřejných služeb (?).
Příklady zahrnují rwandskou platformu ‚Irembo‘, která poskytuje online přístup k vládním službám, a keňské ‚Nairobi County Command and Control Centre‘ pro řízení provozu a bezpečnosti v reálném čase. Taková integrace podporuje citlivé a koordinované řízení, které je pro rozvojové země zásadní.
(Poznámka: Zdá se, že efektivita veřejných služeb souvisí s „responzivním a koordinovaným řízením“, jinými slovy, centralizovanou kontrolou.)
Zaměřte se na hospodářský růst a inkluzivitu
Ekonomické přínosy chytrých měst v Číně se promítají do spokojenosti občanů (?). Průzkum společnosti McKinsey zjistil, že 80 % obyvatel čínských chytrých měst je spokojeno s kvalitou svého života a jako důvod uvádí zlepšení veřejných služeb, jako je zdravotnictví, vzdělávání a doprava.
(Poznámka: Jak spolehlivý je průzkum v Číně? Čína v chytrých městech kontroluje řeč a provozuje systém hodnocení sociálního kreditu; občané pravděpodobně nebudou moci kritizovat tato opatření a riskovat snížení svého skóre.)
Čínské iniciativy v oblasti inteligentních měst kladou důraz na podporu hospodářského růstu, vytváření pracovních míst (?) a zajištění rozvoje prospěšného pro všechny občany.
Mnoho chytrých měst v Číně podporuje konkrétní průmyslové klastry, jako jsou technologie, výroba nebo cestovní ruch. Například Shenzhen se stal globálním technologickým centrem, které přitahuje investice a vytváří pracovní místa.
Chytrá města také podporují startupy a malé a střední podniky poskytováním infrastruktury a financování.
Zatímco západní města upřednostňují udržitelnost a účast veřejnosti, důraz Číny na sociální stabilitu (prostřednictvím větší kontroly?) a hospodářský růst rezonuje s mnoha rozvojovými zeměmi, které se snaží pozvednout své občany.
Investiční a partnerské strategie
Mise Smart Cities v Indii slouží jako příklad efektivní investice do projektů chytrých měst. Více než 7 miliard dolarů bylo přiděleno na projekty inteligentních měst ve 100 městech, které zlepšují přístup k čisté vodě, hygieně a dostupnému bydlení pro miliony lidí.
Ve Rwandě nyní platforma „Irembo“ poskytuje online přístup k více než 100 vládním službám pro více než 90 % populace, zatímco „Centrum velení a řízení okresu“ v Nairobi pomohlo snížit kriminalitu a zkrátit dobu reakce na mimořádné události.
Schopnost Číny přilákat soukromé a zahraniční investice pro projekty inteligentních měst byla hlavním faktorem jejího úspěchu. Přijetím inovativních modelů financování a partnerstvím s mezinárodními investory Čína urychlila rozvoj infrastruktury a transfer technologií.
Země na globálním jihu mohou těžit z toho, že se budou řídit podobnými strategiemi, aby podpořily své projekty inteligentních měst. Ve srovnání s ostatními zeměmi BRICS umožnila proaktivní angažovanost Číny v zahraničních partnerstvích pro rychlý růst, což z ní dělá model pro národy, které se snaží urychlit rozvoj chytrých měst.
(Článek pak popisuje případové studie chytrých měst z Číny a iniciativy chytrých měst v jiných regionech, které také ukázaly slibné výsledky, jako je Indie, Rwanda, Keňa, Kolumbie a Brazílie.)
Závěr
Čína je často považována za vedoucí zemi v rozvoji inteligentních měst, ačkoli „úspěch“ lze interpretovat různými způsoby. Mezi klíčové faktory, které přispívají k úspěchu Číny, patří rozsáhlé nasazení technologií, silná integrace dat a rozsah a rychlost implementace.
Čína by mohla dále zlepšit své vyprávění o chytrém městě v kontextu BRICS sdílením svých zkušeností a úspěšných příběhů. Podpora spolupráce a osvědčených postupů by Čínu postavila jako lídra v agendě inteligentních měst pro BRICS.
To by mohlo zahrnovat transfer technologií, společné investice a iniciativy pro sdílení znalostí, které pomohou ostatním členům BRICS přizpůsobit čínské strategie inteligentních měst.
Problémy však mohou nastat kvůli odlišným strukturám vládnutí a politickým systémům mezi zeměmi BRICS. Řešení těchto výzev by bylo zásadní pro úspěšnou spolupráci a společný pokrok.
Centralizovaná povaha čínského modelu nemusí vyhovovat rozmanitým politickým strukturám, které se nacházejí v mnoha zemích globálního Jihu, což vyžaduje úpravy.
Kromě toho, zatímco soukromí dat a účast veřejnosti jsou zmíněny jako výzvy, je zapotřebí hlubší analýza potenciálních negativních dopadů čínského modelu – zejména pokud jde o dohled a občanské svobody.
Partnerství BRICS představují příležitosti, jako je přenos technologií, ekonomický růst a urychlení dosažení cílů v oblasti čistých emisí uhlíku, a výzvy, včetně sladění rámců řízení a zajištění spravedlivých výhod.
Sloučením rychlých inovací s politikami zaměřenými na komunitu mohou rozvojové země vytvářet efektivní, inkluzivní a udržitelná chytrá města.
Tolik novinka z BRICS.
Právě chytrá 15minutová města – navíc centralizovaně řízená – jsou ideálním nástrojem ovládání mas v budoucí pandemii či v jakékoli jiné podobné situaci, která nastane.
Ve světě s digitální měnou, ID a sociálními kredity pak bude vyžadována plná poslušnost, což se už ostatně ve vybraných testovacích lokalitách děje a není k tomu potřeba ani žádná pandemie.
Všichni budou nuceni se kolektivně podřídit požadavkům „unifikovaného“ člověka – tedy budou nuceni souhlasit s danou vládou, která bude právě „u vesla,“ poslouchat a podřídit se jakýmkoli vrchností daným pravidlům (například povinnému očkování).
Nakonec ti, kteří nezapadnou do „kolektivních“ rysů vládců, ať už jsou tyto rysy jakékoli v daném okamžiku, budou ponižováni, ostrakizováni, uvězněni nebo odstraněni.
Cestou vstříc digitální diktatuře se tedy vydávají země po celém světě – jak Západ, tak BRICS či různé rozvojové země, zdánlivě mimo oba systémy.
To není multipolární svět…
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0 ]
