Co bude s Ukrajinou?
RSS

Co bude s Ukrajinou?


LIBOR ČÍHAL
Nikdo nepochybuje, že s Trumpem přichází změna v americké ukrajinské politice , ovšem v Evropské unii chápou svět jako televizní přenos z jiné planety. Před dvěma dny odvolal německý kancléř ministra financí a šéfa liberálů Lindnera, který požadoval dodávat Ukrajině střely Taurus, kancléř to odmítl a navrhuje spíš symbolickou finanční pomoc tří miliard. Lindner, je nejslabším liberálním vůdcem od založení strany, který kdysi velmi sympatický jazýček na politických vahách dovedl do nevratného politického hrobu. Má velký podíl na ekonomické krizi v Německu a místo, aby se snažil najít cestu z krize, když už je ministrem financí, navrhuje eskalaci války. Ze spekulací kolem prvních kroků nového amerického prezidenta, je nejžhavější ukrajinská válka. Trump nebude žádnou formou kohabitovat ani s válkou na Blízkém výhodě, ani na Ukrajině. Bude mít v rukách všechny politické trumfy, za sebou má republikány, kteří ovládli obě sněmovny. Bidenovo počínání bylo často ideologicky podmíněno, jednal v zájmu světových financí, Trump je pragmatik, bude usilovat o ztlumení konfliktů v zájmů amerického lidu. V období svého prvního mandátu byl jediným americkým prezidentem, který nevyvolal válku. Byl architektem velmi úspěšné politiky na Blízkém východě, dojednal Abrahamské dohody, které oživily styky mezi Izraelem a arabskými zeměmi, bohužel se nedotkly palestinského lidu. Trump se určitě pokusí konflikt urovnat, nikdy nebyl stoupencem dvou států na území historické Palestiny, ale ani toto řešení nevylučoval.

Trump nevstoupil do politiky v žoldu něčích zájmů, ale v zájmu amerického lidu a zde je velká naděje, že se s Putinem domluví, protože i ten je veden zájmy vlastního lidu, na této bázi se dá najít konstruktivní společná řeč. Velmi problematická je Evropská unie a její vládnoucí klika, ta nenávidí a pohrdá vlastním lidem, nikdo nebude tvrdit, že Fialu a Pavla vedou zájmy českého národa, je evidentní, že motor jejich činění a požitků není v Česku.
Ukrajinská řešení i lidí z Trumpva tábora jsou často velmi kontradiktorická, mluví se o sanitárním kordonu, Rusko si ponechá dobytá území a Ukrajina příštích dvacet let nevstoupí do NATO, ale Západ ji bude vyzbrojovat atd. Nikdo moc dobře neví, co chce ruská strana, podle některých analýz se ruská armáda a ekonomika dobře zkonsolidovaly, ruské zbraně pomalu odřezávají ukrajinská území a Rusko nemá zájem v této fázi zastavovat boj. Na druhé straně ruská média každodenně akcentují jednání o rozumném míru, který nikdy nemůže už mít podobu mírového formátu z prvních týdnů války, kdy západní politická klika zablokovala mír a dovedla Ukrajinu k válce. Podobně nepřijatelná pro ruskou stranu jsou jednání ve formátu Minských dohod, Ukrajina s pomocí Evropská unie si sama zavřela tuto možnost. V období války Putin paradoxně neobyčejně politicky a společensky posílil a aspiruje na historickou roli obnovitele Ruska. Trump je pragmatik a jako takový bude chtít vědět jaké jsou cíle druhé strany, v ruském případě to nebude mít jednoduché, velká část území dnešní Ukrajiny je historickou součástí ruské civilizace a Putin se těžko smíří s její obětí. Ruská strana přistoupí na rozumné kompromisy, ale nikdy nepřistoupí na žádný přechodný sanitární kordon nebo zmrazení války. Rusko bude žádat potvrzení svých nových hranic, je možné, že bude mít požadavky na celý Donbas a levobřežní stranu Dněpru, logický by byl i přístup Podněsterské republiky k moři, kde ve velké většině žijí ruští občané, kteří jsou vystaveni moldavské a unijní diskriminaci. Rusko určitě bude přístupné otevření svých nových teritorií volnému pohybu lidí a zboží a distribuci elektrické energie a plynu. Putin bude požadovat skutečné garance pro ruský jazyk a kulturu na ukrajinském teritorii a bude trvat na svobodě náboženství a garancích pro Ruskou pravoslavnou církev. Nikdy nepřipustí diskriminaci rusky mluvících na Ukrajině a chrámy pravoslavné církve okupované nepřítelem. Celý ukrajinský problém a válku způsobilo Západem řízené svržení k Rusku neutrální vlády a její nahrazení nepřátelským režimem, je otázkou jakou formou si může Putin vynutit přátelsky orientovanou vládu v Kyjevě. Rusko bude trvat na demilitarizované Ukrajině. Všechna ujednání budou podmíněna zrušením sankcí. Vzhledem odporu kyjevského režimu a unijní studenoválečnické kliky, pragmatická globální ujednání mezi USA a Ruskem mohou být realizovaná pouze postupně.
7. listopadu vystoupil Vladimír Putin v Petrohradě na jednání diskuzního fóra Valdaj, minulé roky zde byli většinou přítomni západní politici a spolupracovníci západních think-tanků, dnes vypadá auditorium úplně jinak, západní křesťanské demokraty nahradili čínští a indonézští politici a experti, stoupenci spolupráce s Ruskem z bývalé Jugoslávie atd. Prezident připomněl VŘSR před stosedmi lety, a poprvé ji hodnotil v pozitivnějších termínech nového emancipačního směru lidstva. Ve čtvrtek večer prezident poprvé blahopřál Trumpovi k vítězství, nazval ho velmi odvážným mužem, prohlásil, že první volební periodu mu otrávili, “bál se udělat krok.” Putin řekl, že je připraven obnovit kontakty a dialog, ovšem neprojevuje žádnou měkkost a ústupnost v ukrajinském problému.
 
The post Co bude s Ukrajinou? first appeared on .


Nejčtenější za týden