Novoroční slovo předsedy Národní demokracie

Novoroční slovo předsedy Národní demokracie

Vážení spoluobčané, stojíme
na prahu nového roku, o kterém se můžeme oprávněně domnívat,
že bude rokem přelomovým. Uběhlý osmičkový rok na první
pohled žádnou zjevnou dramatickou změnu, na jaké jsme v naší
historii zvyklí, nepřinesl. To však neznamená, že nepřinesl
změnu zásadní. Z globálního úhlu pohledu viděno bude svět
roku 2019 jiný než svět roku 2018. Valnou měrou za to mohou
především globální pakty o migraci a uprchlících, podepsané
právě v závěru minulého roku, které budou znamenat změnu
větší, než si vůbec dovedeme představit – a to i pro země,
které se od nich formálně distancovaly. Globální pakty totiž
znamenají, že projekt Nového světového řádu vstoupil do nové
fáze, ze které už není cesty zpět.



Nemá
smysl si nalhávat, že nás čekají světlé zítřky a že „bude
lépe“. Lépe už totiž bylo. Jde spíše o to, jak na danou změnu
zareagujeme coby národ a jak na něj zareagujeme v rámci svých
rodin. Západní svět zvolil cestu pasivního přihlížení,
kapitulace a přijetí svého tragického údělu, země střední
Evropy však ještě mají šanci vybojovat si neutralitu na
nadnárodních organizacích a do jisté míry zabránit globálním
trendům, aby zpustošily jejich národy. Rozhodnutí vymanit se z
plánů sociálních inženýrů, kteří chtějí definitivně
změnit svět, jak jsme ho znali, není ani tolik na našich
politických představitelích, jako spíše na nás, kteří je
dílem můžeme k pronárodním krokům pod tlakem našeho veřejného
mínění přimět, dílem musíme být připraveni na to, že jim o
hájení národních zájmů nejde a že nás kdykoli mohou zradit a
zklamat. I na to musíme být připraveni, aby i špatná rozhodnutí
státních elit této země nemohla zlomit morální páteř národa
a jeho odhodlání přežít. Nesmíme totiž ztrácet naději ani ve
chvíli, kdy naši politici činí vlastizrádná rozhodnutí, která
nám připadají nevratná – důležité je, co si myslí a jak se
chová národ jako celek. Právě proto musíme být připraveni i v
rámci svých rodin – aby v prvé řadě na úrovni rodin fungovalo
naše odhodlání nevzdat se a uhájit si vlastní svobodu a
nezávislost. Přežít přitom neznamená kolaborovat se systémem,
který je vůči národu nepřátelský, jako spíše fungovat jemu
navzdory.



Jsem
přesvědčen, že i když existují faktické procesy, které
nemůžeme zastavit (globální změny klimatu, které ovšem nejsou
způsobeny člověkem, jak nám bylo podvodně vykládáno, ale
zvýšenou sluneční aktivitou), národ se na ně může připravit
sám lépe, než když je mu údajné řešení vnuceno na globální
úrovni silou a pod nátlakem, navíc strukturami, které nemají
dobré úmysly. Národ si svoji vlastní budoucnost zajistí sám a
lépe, nepotřebuje k tomu sociálněinženýrské ani geoinženýrské
pokusy světových mafiánů. Změní-li se v příštích dekádách
klima natolik, že naše země bude vypadat jinak, než jsme byli
zvyklí, řešení nespočívá v rozředění našeho genofondu, ale
v adaptaci na nové podmínky, v adaptaci, která vznikne z národního
rozhodnutí, pod dozorem našich vlastních národohospodářů a
národních vůdců. Musíme jít vlastní cestou a spoléhat sami na
sebe. Povzbuzením nám ale mohou být země Visegradu i vědomí
širší podpory v rámci slovanského světa. Na svoji slovanskou
identitu a slovanské kořeny nesmíme zapomínat, ale naopak z nich
musíme duchovně čerpat – nejsme jen malý národ ve středu
Evropy, ale součást široce rozvětvené slovanské rodiny, která
bojuje o svoji budoucnost. Je jí usilováno všemi možnými způsoby
o život, ale je to přitom ona, která může přinést život a
osvobození i ostatním národům.



Abychom
mohli jít vlastní cestou (odmítnout migraci, rozhodovat o svých
záležitostech sami), nemůžeme být zároveň členy nadnárodních
organizací. Členství České republiky v EU, NATO, dokonce i v OSN
a dalších globálních institucích je neslučitelné s naší
suverenitou a vůbec s jakoukoli pozitivní budoucností, dokonce
vůbec i se samotnou další existencí našeho národa. To je
natolik zásadní a přitom banální sdělení, že jej nemá smysl
vysvětlovat a přít se o něj, je to zkrátka fakt, se kterým
musíme pracovat. Kdo jej neumí pochopit, ten jej pochopit nechce.



I
proto se Národní demokracie zúčastní evropských voleb, třebaže
Evropskou unii považuje za škodlivou instituci a Evropským
parlamentem pohrdá. Zúčastníme se tohoto boje v dvoukoalici s
Rozumnými, přičemž na kandidátce bude řada veřejně známých
osobností, nestraníků. Není v tom protimluv, ani pokrytectví.
Tak jako neomarxisté změnili náš svět k nepoznání skrze
„dlouhý pochod institucemi“ – tedy skrze infiltraci do
institucí, kterými pohrdali, aby je zevnitř změnili – musíme i
my proniknout do míst, kde se o nás rozhoduje, a provádět tam
„záškodnickou“ činnost. Jako Češi dobře víme (vyzkoušeli
jsme si), že rozhodnutí trucovat a neúčastnit se sněmů v cizině
(Vídeň) z dlouhodobého hlediska nic dobrého nepřineslo. Evropská
unie musí okusit českou bojovnost, vzdorovitost, český
skepticismus. Mohu za sebe prohlásit a slíbit, že kandidáti
společné kandidátky Národní demokracie a Rozumných do
Evropského parlamentu budou nejen veřejně známí, ale budou
vzorem charakternosti, mravní integrity, lásky k vlasti a jejich
samotná jména budou zárukou toho, že pro ně bude i v Evropském
parlamentu Česká republika na prvním místě a nikdy nezvednou
ruku proti ní či proti jejím skutečným spojencům (slovanským
zemím, Maďarsku apod.)




Řekl-li
jsem na začátku, že tento rok bude přelomový, bude přelomový
právě tím, jaký signál nadnárodním organizacím vyšleme. Od
figurek pánů petříčků, pocheů a dalších odrodilců nemůžeme
čekat nic dobrého. Odmítavý hlas vůči globálním plánům musí
zaznít od nás všech, obyčejných lidí, Čechů, Moravanů a
Slezanů. A očekáváme ho i od těch menšin, které se rozhodly s
naším národem sdílet společný osud. Evropské volby budou
jednou z příležitostí, jak toto své národní „NE“ vyjádřit,
nesmíme tuto příležitost podcenit, nesmíme si ji nechat ujít,
ale musíme také vědět, že to není jediná příležitost. A
právě v tomto smyslu bude nový rok přelomový – buď se totiž
ukáže, že nám naše budoucnost není lhostejná, nebo se necháme
unášet vírem doby a rozhodnutími, která někdo učinil za nás.
V tomto smyslu bude tento rok začátkem konce našeho národa,
protože nebudeme-li se bránit, migrace nás dříve či později
dostane do bodu, ve kterém se nacházejí západní země, do bodu,
ze kterého není návratu, do bodu, kdy národ jako takový přestává
existovat. Pakliže se naopak bránit budeme, bude nový rok začátkem
konce polistopadového rozvratu, začátkem konce třicetiletého
polistopadového jařma, národu nepřátelského režimu, který pro
tento lid za třicet let nevybudoval jedinou pozitivní hodnotu, ale
třicet let tuto zemi naopak ve prospěch globalizace plundroval.
Bude začátkem lepší budoucnosti našeho národa, kterou si
všichni zasluhujeme.



Vím,
že toto mé novoroční slovo není úplně obvyklé, je poněkud
tvrdé a nemusí vzbuzovat jen pozitivní náladu, jak by se na
počátku nového roku očekávalo. Už ale není čas na laciné
sliby, bezduché fráze a vylhané vize. Čím dříve si uvědomíme
závažnost situace, ve které se naše národy nacházejí, tím
spíše můžeme Evropu zachránit. Některé evropské národy už
ale zachránit nepůjde, musíme je nechat svému osudu. Osud svého
vlastního národa ale máme ve svých rukou a změnit ho můžeme.
Může ho změnit každý z nás, půjdeme-li společnou cestou.



Za
Národní demokracii mohu slíbit, že víme, jaká cesta to je a že
z ní nikdy neuhneme.



Adam B. Bartoš, předseda Národní demokracie 1. ledna 2019
The post Novoroční slovo předsedy Národní demokracie appeared first on NÁRODNÍ DEMOKRACIE .
Jak poznat nevěru?

Máte podezření, že vás váš protějšek podvádí?

Rychlá půjčka ihned

Není nic jednoduššího než si vybrat rychlou půjčku na www.finmoney.cz.

Špionážní technika

Jak zjistit pravdu? Pomocí profesionálních pomocníků.

Jirkovo rychlé půjčky

Srovnejte si online půjčky z pohodlí vašeho domova. 100% přes Internet

Slevové kupóny

Ušetřete nemalé peníze na online nákupech. Slevové kupóny do e-shopů.

Účetní program AdmWin

Nabídky, zakázky, objednávky, sklady, faktury, dod.listy, účtenky EET

Inzerujte zde!

Máte zájem o reklamu? Kupte si textový odkaz na této pozici!



Dnes nejprohlíženější