S. SPURNÝ
V roce 2015 publikovala poradenská firma McKinsey studii, podle které jsou rasově promíchané firmy výkonnější. O devět let později vyšlo najevo, že to je nesmysl. Mezitím západní společnost vyházela miliardy dolarů na různé „projekty diverzity”.
Studie společnosti McKinsey z roku 2015 nesla název „Proč je diverzita důležitá” a měřila finanční výkonnost 366 veřejně obchodovatelných firem v USA, Kanadě, Velké Británii, Brazílii, Mexiku a Chile.
Odkazy na všechny zdroje na konci článku.
Více minorit, větší zisk
Závěrem studie McKinsey je tvrzení, že existuje „statisticky významná závislost” mezi rasovou a genderovou diverzitou vedení firem a jejich finanční výkonností měřenou podle provozního zisku.
Podle autorů studie vzroste provozní zisk firmy v průměru o téměř jedno procento za každé zvýšení diverzity o 10 %. Mezi další závěry studie patří tvrzení, že rasová diverzita má v USA větší vliv na výkonnost firmy než diverzita genderová nebo že ve Velké Británii nárůst zastoupení žen ve vedení firmy o 10 % povede ke zvýšení provozního zisku o 3,5 %.
V závěru studie autoři konstatují, že argument pro najímání minorit a žen do vedení firem se stal ještě přesvědčivější a že firmy čeká „další práce”.
Pozn. autora: Prosím dotaz. Jak oni poznají, že je někdo žena?
Politicky korektní exploze
Studie dala firmám silný argument pro zahájení různých projektů na podporu diverzity a vyvolala velký ohlas. Největší světoví správci aktiv, jako je například BlackRock, se na studii odvolávali, když začali tlačit na firmy, aby minimální podíl minorit a žen ve vedení firem byl alespoň ve výši 30 %. Vznikl „index diverzity”, podle kterého investiční fondy investovaly peníze, jež jim svěřili drobní investoři. Burza Nasdaq citovala studii McKinsey, když zaváděla pravidlo o minimálním počtu minorit ve vedení firem obchodovaných na burze.
V podstatě vznikl nový „průmyslový obor služeb”, který v Americe dostal název DEI neboli „Diverzity-Equity-Inclusion”, diverzita, rovnost, inkluze. Vláda prezidenta Joe Bidena zakomponovala DEI do většiny svých programů, neboť každý federální úřad dostal pokyn, aby zavedl „školící programy” DEI, vytvořil „odborné útvary” a jmenoval „komisaře” DEI.
Pozn. autora: Prostě takový festival marnosti.
Zlatá horečka
Projekty DEI se staly pro poradenské firmy zlatým dolem. Podle té samé firmy McKinsey se v roce 2020 utratilo na podporu diverzity globálně 7,5 miliardy dolarů. V USA je možné relativně snadno dohledat konkrétní projekty a jejich cenu. Například ministerstvo práce zaplatilo přes 4 miliony dolarů za „DEI trénink” nebo vesmírná agentura NASA dala 2,5 milionu dolarů za „zavedení a hluboké zakotvení diverzity do kultury NASA”.
Pozn. autora: Jak asi takové „hluboké zakotvení” může vypadat? Třeba napište stokrát: Bílý muž může za všechno?
Je to jinak
Devět let po publikování původní studie napsal Wall Street Journal, že studie „nedokazovala to, co si lidé myslí, že dokazovala”. Různí akademici se pokoušeli zopakovat výsledky měření z původní studie, ale bez úspěchu. Dospěli k závěru, že mezi diverzitou ve vedení firmy a jejím ziskem není žádná závislost. Zpochybnili metodologii původního měření a upozornili, že společnost McKinsey nikdy neodtajnila jména firem z původní studie z roku 2015.
McKinsey ve studii z roku 2015 porovnávala profit firem za několik let s diverzitou vedení firmy na konci měřeného období. To podle Wall Street Journal dokazuje spíše to, že dostatečný profit firmy vede k diverzitě. McKinsey v reakci na kritiku změnila metodiku a měřila profit oproti diverzitě na počátku období. I tak podle ní existuje vztah mezi diverzitou a ziskovostí firem. Zároveň zdůraznila, že nikdy netvrdila, že mezi profitem a diverzitou existuje přímá závislost, tedy že jedno způsobuje druhé, ale že je mezi nimi pouze „korelace”.
Pozn. autora: Nejjednodušší pomůcka pro rozlišení kauzality a korelace zní takto: Když se člověk ráno probudí s bolestí hlavy a botami na nohou, nelze tvrdit, že boty na nohou v posteli způsobují bolest hlavy. Není to kauzalita, ale korelace po nějaké pitce.
Místní luhy a háje
Čeští občané financují také řadu zajímavých projektů. Například tento:
„Projekt bude formou kvantitativních a kvalitativních výzkumů včetně řady mezinárodních komparací a experimentálních metod analyzovat, jak populismus a polarizace kvůli oslabení odpovědnosti a legitimity ovlivňují schopnost efektivně vládnout, a navrhne postupy k posílení společenské koheze a oslabení podpory populismu obyvatel ČR.”
Pozn. autora: Projekt s názvem „Zkuste vysvětlit vlastními slovy, co tam ti lidé od 8 do 5 dělají” by byl výrazně zajímavější.
Post scriptum
Pozn. autora:
Na počátku je malý pramen nesmyslné ideologie. Studie, která se snaží prokázat závislost zisku na počtu minorit ve vedení firem v tak komplexním systému, jako je tržní ekonomika, dospěje k závěru, že když firma zvýší počet žen ve vedení o 20 %, zvýší svůj provozní zisk o 7 %. Měří to tak, že na konci nějakého období nějak změří diverzitu a pak řeknou, že zisk, který do té doby firma vytvořila, je funkcí diverzity na konci období.
Původní pramen ideologie je následně posílen přílivem obav říci, že je to na první pohled nesmysl. Přidá se pokrytectví a konflikt zájmů, protože na pokrytectví se dají vydělat velké peníze. Na konci jsou Victoriiny vodopády pokrytectví, podprůměrnosti, poškozené morálky a ztráty motivace.
Do čela se dostávají podprůměrní lidé s pokřiveným morálním kompasem, neboť jinak by nemohli akceptovat svoje povýšení na základě čehokoli jiného než vlastních schopností. Ti schopnější ztrácejí motivaci a každá organizace se začíná podobat lidem, kteří ji vedou. Tak nějak vypadá západní civilizace dnešní doby. Něco jako dostihová stáj, která vědomě posílá do závodu pomalejší koně jen proto, že mají barevnou hřívu.
Amerika procitla a řekla dost. Evropa si stále myslí, že pomalejší koně mohou vyhrát závody.
S.Spurný
The post Politická korektnost je nesmysl, který stojí miliardy dolarů first appeared on .