Potopa světa
RSS

Potopa světa

VIDLÁK
To znáte ne? Olbracht tento příběh převyprávěl docela pěkně. Mezi lidmi se rozmohla nepravost, hříšné činy lidí křičely až k Hospodinu, tož se Pánbůh rozhodl udělat trochu pořádek a lidstvo spláchnul potopou. Zůstal jenom Noe, který vystavěl pevnou archu, ve které zachránil, co se zachránit dalo. Podobně to udělal s lidmi i Zeus a pokud mě neklame paměť, tak Marduk a Osiris měli stejný nápad. Příčina ale byla ve všech případech stejná. Lidi už prostě nevěděli co roupama a tak dělali kraviny.




Víte, já mám rád ten náboženský jazyk. To je prostě úplně jiný výrazový aparát. Pro popis světa se používají jiná slova, což znamená trochu jiné pojmy. Protože my lidi přemýšlíme slovy (na co nemáme slovo, o tom nepřemýšlíme), tak celkem hodně záleží, jaká slova používáme. Koneckonců to vidíte všichni sami – čím méně mladí čtou, čím méně slov používají, tím jsou blbější a žádné osmileté gymnázium ani červený diplom na fakultě sociologie na tom nic nezmění. Čím méně čtení, tím menší aparát k přemýšlení, tím více víry a čím více víry, tím debilnější myšlenkové konstrukce.
Například by mě zajímalo (to bychom si třeba mohli i ověřit), jestli je tady někdo, kdo věří, že si Rusové sami střílejí na jadernou elektrárnu v Záporoží, a zároveň za svůj život přečetl alespoň pět set knih. Skoro bych se vsadil, že nejvíc tomu věří ti, kteří nezvládli ani povinnou četbu na střední škole. Bez ohledu na obdržené vysokoškolské tituly.
Zpátky k potopě světa…
Včera jsem si tak pročítal diskusi a zkoušel mapovat, co všechno se to na nás teď valí. Nedostatek plynu a energií, válka i válečná daň, každodenní eskalování vojenské situace, inflace, neúroda, sucho, požáry, lesy zlikvidované kůrovcem, rozvrácené obchodní vztahy s Čínou, německá solidarita, které věří jen Blyštivý Péťa…, řeka Pád je skoro suchá, Rýn i Dunaj také. ČNB ve velkém prodává devizové rezervy, ropa už k nám do Česka neteče, máme sice elektrárny, ale ty de facto ovládá lipská burza. V USA v zájmu svobody a demokracie prohledávají Trumpovy baráky, u nás už také zatýkají ty nebezpečné dezinformátory s deseti exekucemi a neschopností formulovat kloudnou větu. Němci ten druhý Nordstrým nespustí a nespustí, začínají se zavírat první energeticky náročné provozy… Krize kolem Tchajwanu, krize kolem Náhorního Karabachu, potravinová krize v Africe…
Když se na to podíváte, tak to vypadá, jako by se všechno mělo utrhnout z řetězu naráz. Už vlastně jen chybí povodně. A protože má příroda ráda rovnováhu, tak nám nejspíš ten dešťový deficit vyklopí naráz v jednom odpoledni. Tady vám nesu těch dlužných 200mm srážek…
Když to trochu přeženu, tak nám začíná podzim do kterého jdeme s nijak velkou úrodou pšenice. Neurodí se ani moc kukuřice ani slunečnice, protože všechno schne před očima. V celé Evropě (mimo Rusko) je to stejné. Hoří nám lesy, protože jsou plné suchého kůrovcového dřeva. Máme málo plynu, nedovážíme ruské uhlí, ropa je drahá, benzín taky. V celé Evropě je to víceméně stejné. Jsme odzbrojeni – včera jsem se dozvěděl od svého známého vojenského kaplana, že vojáci už nemají takřka žádnou munici. Všechna už se vystřílela na Ukrajině a linky i nás stojí, protože suroviny na výrobu munice jsou odkud? Ano, správně. Z Ruska. Jdeme do podzimu bez hnojiv, protože ledek je nejen drahý, ale i nedostupný. Nevíme, jestli jednou výjimečně nebude tuhá zima. Koupěschopnost obyvatelstva klesá, brzy přijdou první velké faktury za energie a první velké splátky za hypotéku. Prostě se všechny průsery potkají v jeden čas na jednom místě.
Není to také taková potopa světa? Tak dlouho jsme řešili padesát pohlaví místo jaderných reaktorů, tak dlouho jsme stavěli slunečníky, větrníky a měsíčníky místo skutečně stabilních elektráren, tak dlouho jsme byli arogantní v zahraniční politice, tak dlouho jsme pomocí ekologie ničili zemědělství, tak dlouho jsme pomocí globálního zemědělství ničili přírodu, tak dlouho jsme se klaněli před peněžním Baalem, tak dlouho jsme dělali dluhy a prožírali si budoucnost, až všechny ty  hříchy  chyby dolehly až k Pánubohu.
Při trošce obrazotvornosti se tu teď zvedá pěkně velká vlna průserů, která sebou přinese záplavu nakupených problémů, které se dlouho dařilo schovávat pod koberec. Héraklés také Auguášův chlív nevyčistil. Ten nahromaděný hnůj se už nedal vykydat. Tak dlouho ho jen přikrývali slámou, že každé píchnutí do té hromady byl smrad k nevydržení. Prostě tam pustil řeku. Vypláchl to všechno.
EU má svoje vizionáře, kteří mluví o velkém resetu. Ono se jim to asi splní. Koneckonců na tom dlouho pracovali. Ale zřejmě to bude úplně jiný reset, než si představovali. Těch hříchů proti přírodě, proti lidem, proti zdravému rozumu, udržitelnému rozvoji, i proti pravdě už je prostě moc. Arogance mocných už duní příliš hlasitě. Pokud můžeme věřit pradávné lidské zkušenosti, tak takové období končí potopou. Ta vezme sebou všechno. Vinné, nevinné, mocné i bezmocné. Jen výjimečně se objeví archa, kde se to dá přežít. Zpravidla tam, kde se tvůrcům posmívají, že staví koráb na kopci.
Já pro vás vlastně nemám žádnou lepší radu. Hledejte místa a lidi, kteří staví lodě na kopcích. Kteří se připravovali, zatímco ostatní kolem si užívali bezbřehé svobody.

 
Vidlák
The post Potopa světa first appeared on Pravý prostor .


Nejčtenější za týden