Meření rychlosti na D4. To, které „nikdo nechtěl“.
RSS

Meření rychlosti na D4. To, které „nikdo nechtěl“.



Lid je zjevně pobouřen nedávným zjištěním Hospodářských novin , že celý nový úsek dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem bude vybaven úsekovým měřením rychlosti. Jsem rád, že jsem k tomu mohl přispět.

Předně HN patří dík za to, že to téma zvedli. Média se zjevně hodlala k tomuto tématu promlčet až do oficiálního otevření komunikace nebo možná i přes něj, aby se dalo vybrat víc peněz. Písecký místostarosta dostal držkovou, že úsekové měření „vyzradil“. Ono mu asi nic jiného nezbylo, protože město Písek nabralo šest úředníků, kteří budou ve fabrice na přestupky kasírovat tuto formu dálničního poplatku. Halt úsporný balíček. Příjmy z úsekového měření jsou předem známé a naplánované, a to ve výši 16 mil. Kč za první rok provozu, což má obnášet dvacet tisíc přestupků za rok. Kdyby se tyto přestupky nespáchaly, v Písku by by buď museli ty úředníky vyhodit nebo si hodit špagát. Jak uvidíme dále, ve skutečnosti se nestane ani jedno z toho.
Zde se dostáváme k otázce, na kterou si každý odpoví sám. Skutečně si myslíme, že 20 tisíc řidičů ročně, tedy asi 100 denně (když uvážíme velmi rozšířenou praxi whitelistů pro prominenty, známé prominentů a jejich známé, která činí asi třetinu přestupků neprojednatelných), čtyři za hodinu, budou na úseku úplně nové dálnice páchat něco, co řečí zákona „poškozuje nebo ohrožuje zájmy společnosti“, což je zákonná definice přestupku? Tedy někoho ohrožuje nebo alespoň omezuje? To by bylo lepší tam ani nejezdit, protože se tam bude odehrávat každodenní masakr. Budou tam prakticky pořád uzavírky kvůli nehodám! Sotva jednu vyšetří, hned se stanou dvě další, protože se tam dvacet tisíc lidí ročně chová nebezpečně. Samozřejmě že ne, jsou to všechno pseudopřestupky, kdy někdo překročil nějaký nesmyslně nízký rychlostní limit. To je celé. Jsou to pseudodelikty v pseudoprávním státě.
O samotném úsekovém měření na nové trase D4 se ví asi pět let, ale součástí zadávací dokumentace bylo už nějakou dobu předtím. To, že se skutečně nainstaluje, je známo dva roky. Celou dobu se na tom cílevědomě pracovalo nám, občanům a řidičům za zády. V tomto sledovacím systému pořízeném s požehnáním i souhlasem Ministerstva dopravy nejde pouze o úsekové měření, ale také o to, že registrační značky všech projíždějících vozidel budou odesílány v reálném čase do systému Automatická kontrola vozidel za účelem ztotožňování vlastníků a provozovatelů Policií České republiky. Jedná se pravděpodobně o nejkomplexnější sledovací systém na území ČR. Nejkomplexnější nikoli ve smyslu technické složitosti, ale jeho plošností, kdy prakticky nepřetržitě pokrývá několik desítek kilometrů dálnice. Svým způsobem je to zcela obludné.
Někdo by eventuálně mohl namítnout, že to nebude fungovat a moc peněz se nevybere, protože není moc pravděpodobné, že by někdo udržel průměrnou rychlost na delším úseku dálnice nad 130 km/h za současného provozu s kamiony a neschopnými neohrabanými pomalými řidiči. To je určitě pravda, ale pokutový průmysl je kreativní a vynalezl hned několik postupů, které zajistí, že zaplatí i ti řidiči, kteří nijak extra rychle nejezdí. První se jmenuje „proměnné dopravní značky“. Když není v písecké fabrice na pokuty plněn plán produkce silničních pirátů, tak se uměle sníží nejvyšší dovolená rychlost proměnným značením třeba na 100 km/h. Postup je dobře známý z tunelu Blanka a tím pokutový průmysl vyzraje na ty vychytralé piráty silnic, co si zapnou tempomat a dosáhnou tak potřebné úrovně konformity. Druhý postup se jmenuje „zkracování úseků“. Úsekové měření bývá navrženo tak, aby v některých místech, typicky na vstupu do dlouhého úseku, měřilo rychlost ještě na krátkém úseku, třeba několika desítek metrů. Ne, ne. Před českým silničním fašismem si nikdo nemůže být jistý, pokud tedy není ministr Bek a nespěcháte do hajan .
Zdá se, že veřejnost je celým záměrem zhnusena a pobouřena. Politici neví, kdo tam tu věc vyprojektoval, ale určitě ví, že to nechtějí vypnout. Doporučuji si přečíst článek na idnes.cz . Kromě obsahu, nad kterým možná budete kroutit hlavou, upozorním ještě na jednu zajímavost. V celém článku čtenář ani jednou nenarazí na slovo „policie“. A zde je to překvapení.
Podle § 79 zákona o provozu na pozemních komunikacích existují pouze dva subjekty, které jsou oprávněny měřit rychlost . Prvním je Policie České republiky a druhým, za splnění zákonných podmínek, městská a obecní policie. Z článku v podstatě vyplývá , že rychlost bude měřit provozovatel komunikace, tedy ŘSD. To konečně stvrdil svým výrokem sám mluvčí této společnosti Rýdl:
„My bychom mohli zavést – klidně z hodiny na hodinu – měření úsekové rychlosti na všech dálnicích, kde máme certifikované kamery svysokým rozlišením. Což je všude s výjimkou D 10. Ale neuděláme to,“ přislíbil mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl.
Mluvčí státní firmy ŘSD nám tu v podstatě sděluje , že „klidně z hodiny na hodinu“ může porušovat zákon ve velkém.
To už nás mají za takové dementy? Za měření rychlosti přece musí být zodpovědný nějaký policejní orgán, který s ním bude provádět měření v soulasu s § 79 ZPPK. Také někdo musel zajistit přezkoušení a kalibraci měřidel – silničních rychloměrů, což jistě Český metrologický institut provedl se vstřícností a flexibilitou sobě vlastní, které mu umožňují prohlásit za způsobilé měřidlo i větev zapíchnutou do země. Nelze tedy tvrdit, že měření rychlosti „nikdo nechtěl“ a „nikdo o něm nevěděl“. Ze zákona musí nezbytně existovat policejní orgán, který bude měření provádět za účelem uvedeným v § 79 zákona o silničním provozu a v souladu s § 11 to vyhodnotil jako přiměřené. Jinak by to přece bylo nezákonné.
Nebo ne?
Ukázalo se tak to, co delší dobu vědí všichni, kdo vidí „za zrcadlo“. Zákon sice určuje, že měřit rychlost může pouze policie, ale masově se to obchází, s požehnáním úřadů, policie a soudů. Reálně tuto činnost vykonávají různé subjekty, počínaje státními, obecními a konče soukromými. Celý proces je pouze navenek nastaven tak, aby působil dojmem, že měření rychlosti provádí policie, a to včetně užívání úředních formulářů s hlavičkou policie a se jmény konkrétních policistů, ti však tyto listiny nikdy neviděli. Fakticky je výkon měření v rozporu se zákonem přenesen na jiné subjekty a to, co občan vidí, je toliko kamufláž. Vlastně je to podvod a má znaky trestného činu přisvojení si pravomoci úřadu. Z pozice občana je velmi obtížné až nemožné do pozadí tohoto procesu nahlédnout a použít to ke své obraně, jakkoli nezákonný tento postup je, protože úřady tuto praxi velmi důsledně kryjí a soudy tento jejich klamavý postup aprobují a v důsledku jejich judikatorní praxe například nelze předvolat ve správním řízení jako svědka policistu nebo strážníka, který takové měření „provedl“. Někdy to dokonce působí dojmem, že deep state instruoval soudy, že měření rychlosti je nedotknutelnou agendou a pochybnosti o ní nejsou žádoucí, nejspíš proto, že se z ní skrytě financují obecní policie a také firmy a úřady, do kterých se odkládají vysloužilí fízlové. Konečně ve zlodějských firmách poskytujících „služby související s měřením rychlosti“, tedy fakticky provádějící její měření, jako je třeba Gemos nebo AŽD, najdeme bývalé policisty s dlouhými prsty.
Pozitivní naopak je, že kauza s měřením rychlosti, které „nikdo nechtěl“ a „nikdo o něm nevěděl“, přitáhla pozornost veřejnosti a ukázala, že veřejná akceptace tohoto plošného sledování není velká a politici se tohoto tématu straní, místo co by se k němu hrdě přihlásili a začali nás oblbovat, že je to přece výborné pro naši bezpečnost. To je zjevný posun oproti situaci před deseti patnácti lety, kdy občan za obdobných příležitostí nadšeně hýkal, jak si policisté došlápnou na ty silniční piráty. Něco se změnilo. Mezitím asi  většina aktivních řidičů dostala „výzvu k úhradě určené částky“ za nějaký zcela bagatelní přestupek, například za překročení nejvyšší dovolené rychlosti o 1 km/h od nenažraných zkurvyúředníků v Kolíně nebo Liberci , a došlo jim, že o nějaké silniční piráty tady ani v nejmenším nejde. Tem jejich vlastní zmrdismus, nenažranost a pokrytectví je začínají destruovat. Situace by nebývala zašla tak daleko, kdyby ti obecní zloději nedostali možnost vybírat pokuty do jejich bezedných rozpočtů. Vzletné fráze o bezpečnosti se velmi rychle zvrhly na sprostou tvorbu rychlostních pastí a výběr daně z tachometru.
Rád bych v tomto viděl začátek konce českého zmrdského pokutového průmyslu. Pokutový průmysl začíná být pro politiky toxický.
Víte co? Napište vašemu poslanci. Pro začátek je tady třeba tohle. Pokuty za porušení celorepublikově platných zákonů musejí být příjmem státu, a ne nějakých zákeřných zlodějů na radnicích.
 

29.11.2024 D-FENS


Nejčtenější za týden