Skandinávské země si již uvědomují, kdo může za jejich přemrštěné ceny elektřiny (které jsou však stále ještě nižší než u nás). Důvodem je Německo, které se již před lety rozhodlo plně přejít na větrné a solární elektrárny a tím si zajistit závislost na sousedních zemích, zejména pak Francii.
Nicméně i ze severu do země proudí nějaká ta elektřina, čemuž zřejmě již brzy udělají skandinávské země přítrž.
Zatímco Německo, které velmi rychle spěje k deindustrializaci, samo sebe oslavuje jako zářný příklad energetické transformace, své skandinávské sousedy rozhořčuje.
Situace připomíná nájemníka, který si vypne topení a pak si stěžuje, že se s ním sousedé nechtějí dělit o teplo zadarmo.
V Norsku se nálada dramaticky mění. Jinak vyrovnaný ministr energetiky Terje Aasland ztrácí diplomatický klid a bez obalu popisuje současný stav jako „ situaci absolutně na hovno. “
Ceny elektřiny tam stouply dvacetinásobně – na historické maximum, které nyní nutí norskou vládu k drastickým opatřením. Oznámení, že elektrické kabely do Dánska mohou být přerušeny, je víc než jen planá hrozba.
Švédská ministryně energetiky Ebba Busch je ve svém hněvu kvůli německé energetické politice ještě jasnější. „ Jsem naštvaná na Němce ,“ zahřměla a uhodila hřebík na hlavičku.
Samo Švédsko již přechází od nespolehlivých zdrojů „obnovitelné“ energie na jaderné elektrárny, což ovšem nějakou dobu potrvá.
Německé rozhodnutí odstavit jaderné elektrárny se ukázalo jako bumerang energetické politiky, který nyní ovlivňuje celou severní Evropu.
Důsledky jsou již patrné: V Německu dosáhla cena elektřiny historického maxima 936 eur za megawatthodinu. Ocelárna v Riese musela zastavit výrobu, což způsobilo šestimístné náklady.
Ředitel závodu Uwe Reinecke mluví jasně: „Německo vytvořilo tuto situaci samo, aniž by vzalo v úvahu důsledky pro energeticky náročný průmysl.“
„Temný klid“ – tento poetický termín pro kombinaci zatažené oblohy a bezvětří – odhaluje slabá místa německé energetické transformace.
Zatímco Berlín přesto stále sní o světlé budoucnosti, jeho skandinávští sousedé musí platit účet za německé energetické fantazie.
A je otázka, zda i v našich ohromných účtech za elektřinu se neodráží především právě ona roky vytvářená záměrná závislost na Německu přeprodáváním energie přes lipskou burzu.
Ovšem u nás zatím nebyla taková vláda, která by tomu chtěla učinit přítrž. A zdá se, že asi ani nebude…
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0 ]
