Včera skončil v České televizi několikatýdenní maratón, v němž „tančily hvězdy“. Ponechme stranou, kdo je „hvězda“ a podle jakých kritérií se to určuje. Neboť jde o něco podobného, jako je výběr do předvolebních debat. Tam si ale musí nejprve stohlavá saň najmout agenturu (a těžce zaplatit, aby jí dodala výsledky, které potřebuje).
V případě ČT jde obvykle o mezinárodně osvědčeného manipulátora veřejným míněním s podivuhodně blízkovýchodním jménem Katar – pokud nejde o ještě příznačnější připomínku zánětu horních cest dýchacích: Životu nebezpečná choroba to je v každém případě. Ta pak „objektivně stanoví“, že si pozvou tři členy jedné vládní koalice – a proti nim jednoho z opozice. Západní „řád založený na pravidlech“ v praxi.
Tanec hvězd (nedívám se na to, ale vím z doslechu ve svém okolí) je ještě otevřenější manipulace. Do výběru nemá vůbec co kdo mluvit, hlasování diváků (když předtím dostanou „návod“ od známkování poroty, kterou rovněž najmenuje ČT sama) je velmi sporné, protože vše sčítá „počítač“ v rukou organizátorů. Jaký má program rovněž nevíme. Vzpomínka na budoucnost (při volbách)?
Ale budiž, v tomto případě se nic tak strašného zase nestane. Z mixu, v němž samozřejmě nesmí chybět nějaký postižený či homosexuál – což je vlastně totéž – prostě někdo zvítězí a je pár dnů slavný. Zaplatí se licence (a obrovské realizační náklady) – a televize zase zvýší čísla sledovanosti.
Soutěž je mezinárodně osvědčená (proto je licence tak drahá), přitahuje diváky napříč sociálními kategoriemi či voličskými preferencemi. A také je „zdarma“. Tedy i pro diváky, kteří nemají na to (nebo nechtějí) platit si zvlášť „balíčky“ v podání soukromých televizních stanic.
Napětí se stupňuje. Co dělat?
V rozhovoru Petra Hájka s významnou postavou "hnutí odporu" Markem Obrtelem jsme 9. 11. otevřeli novou kapitolu vzájemné pomoci nepodvolených v pořadu Noční hlídka o základních aspektech sebeobrany nás a našich blízkých , protože na stát rozhodně nemůžeme spoléhat - chceme-li v očekávaných krizích přežít.
Vše potřebné naleznete na stránkách Sebeobrany v Protiproudu.
Otevřít stránky Sebeobrany
Nic není zdarma!
Tedy „zdarma“ asi jako naše zdravotnictví. Do toho tečou desítky miliard z takzvaných zdravotních pojišťoven (poté, co si odečtou stamiliony na vlastní provoz a závratné sumy pro „management“). A ty zase mají peníze od každého z nás. Nedobrovolně. Nikdo se nikoho neptá, jestli se chce pojistit pro případ nemoci či úrazu. Stát každému z nás (či našim zaměstnavatelům) prostě peníze odebere. Tolik, kolik si usmyslí. Jmenuje se to neutralisticky platby za „sociální a zdravotní pojištění“ (tedy formálně i za spoření na důchod).
Jenže nic z toho není pravda. Čistá (veřejností stále ještě nepochopitelně tolerovaná) lež a podvod. Zdravotní pojištění není pojištění. A pojišťovny mezi sebou nesoutěží. Mají své jisté, protože peníze k nim tečou bez práce – ze zákona. A když jim soukromník či firma nezaplatí, hrozí penále, exekuce na majetek či dokonce vězení. A vláda – zvolená parlamentem (zvoleným ve všeobecných volbách těmi, kteří k nim vůbec přijdou – volební podvody teď nechme stranou) si s těmi penězi může dělat, co chce. A činí tak.
Aktuálně právě vycucává pojišťovny do základů, protože má obrovský deficit defraudovaného státního rozpočtu – a na krku volební rok. A potřebuje doktorům a nemocnicím přidat. Takže všechno, co dosud bezostyšně kradla, chce nyní alespoň trochu přikrýt jinými (na pohled méně osobními) krádežemi, spoléhajíc na krátkou voličskou paměť.
Sebeobrana našeho zdraví a životů
V rozhovoru s Jiřím Černotou se kromě jiného dozvíte o unikátních novinkách ve vývoji a produkci fascinujících zcela přírodních prostředků na posílení těla i ducha - včetně dosažení praktické dlouhověkosti.
Můžete si vytvořit bezplatný účet BEWIT s přístupem ke slevám a prohlédnout si kompletní nabídku na e-shopu firmy BEWIT . Nákupem přes tyto odkazy pomůžete nejen sobě, ale i další existenci Protiproudu
Vytvořit bezplatný účet BEWIT
Velké penzijní spiknutí
S důchody je to ještě skandálnější. Máme průběžný systém. Jediný možný a relativně spravedlivý (a bez všech „reforem“ nejsnáze udržitelný): Ti, kteří pracují, odevzdávají povinně peníze těm, kteří již pracovat nemohou – když tito předtím celý život platili důchody těm, kteří je vychovali, živili, šatili atd. – a na jejichž výsledcích práce stáli a vůbec existovali. Je to rozhodně bezpečnější, než kdyby si v průběhu ekonomicky aktivního života lidé šetřili – třeba i povinně – do nějakého „fondu“.
Pokud by byl státní, vláda by si do něj kdykoli sáhla, a pak – aby nebyl malér, kdyby nebylo na důchody – by opět zvětšila státní dluh. Čili ještě více zadlužila každého z nás. S vědomím, že to bude splácet zase jiná vláda – a ti, co to prošustrovali, se budou za své letité astronomické gáže (o nakradených miliónech raději nemluvě) dávno slunit někde na Bahamách. Pokud by byl „fond“ v soukromých rukách, bylo by to ještě horší. Prostě by zkrachoval – no a nic.
Skvěle to bylo vidět při řecké finanční krizi. Tam totiž (náhle znehodnocené) vládní dluhopisy nakupovaly dlouhá léta především německé penzijní fondy. Prostě „investovaly“ – aby měli na provoz a luxusní gáže managementu – a také, aby pokryly inflaci způsobenou německou vládou. Tedy aby měli na výplatu důchodů v alespoň přibližné výši hodnoty, jakou měly peníze v okamžiku, kdy je tam budoucí důchodci vložili.
Proto Německo dotlačilo „eurozónu“ (a nás pak přidruženě rovněž, i když jsme se euru zatím díky Václavu Klausovi ubránili), aby státní bankrot Řecka „pokryla“. Jinak by riskovali v jinak poklidném a bojácném Německu revoluci. Na důchody se prostě ani tam nedá sáhnout. Dodnes za to Němcům (ne Řekům) ručíme desítkami miliard (pochopitelně vypůjčených).
Ale protože se u nás nikdo tradičně nebouří, vláda bezostyšně sáhne – právě na důchody. Vyvolá inflaci (samo o sobě krádež), která je pro ni čistým příjmem – a znehodnotí tak všem úspory zhruba o třetinu (což je fakticky její další příjem). A pak, když zákon stanoví, že by ztracené penzijní peníze měla důchodcům alespoň částečně dorovnat, prostě se zpětnou platností (což je protiústavní) zákon zruší, důchodcům nic nedá – a ústavní soud najmenovaný jejím spoluzločincem na Pražském hradě – jí to „přikryje“.
Tahle několikanásobná krádež je tak zjevným spiknutím jako máloco. A hle, projde to jako všechno ostatní. Jen „opozice“ ve sněmovně (ANO a SPD) se bouří – ale pochopitelně marně. Zločinné spiknutí má totiž v rukou všechny složky moci: zákonodárnou (parlament), vládní i soudní.
Jak na sebeobranu proti vládním zločinům?
Debata Petra Hájka s bývalým ministrem financí Vlastimilem Tlustým a expertem na zlato Robertem Vláškem jsme 13. 11. přinesli další část nového pořadu Noční hlídka, který nepodvoleným otevřel zcela nové možnosti sebeobrany před zfialovělým státem, jenž nás zotročuje a bere nám nejen základní občanské svobody (slova a projevu na čelném místě), ale bezostyšně nám různými cestami krade i naše peníze a majetky.
Mnozí naši čtenáři, diváci, příznivci a podporovatelé se již ke své spokojenosti s námi nalodili na "záchrannou archu", mnozí ale ještě nevědí, jak na to.
Přitom stačí napsat Vaše telefonní číslo na tuto adresu: zlato@protiproud.info
Kdepak 25 korun, miliardy!
Přesně stejný model právě sledujeme. Vláda sice ukradne důchodcům 12 000 na částečné dorovnání šílené inflace, ale právě s inflačním argumentem chce donutit všechny občany bez rozdílu (má platit teď už i každý, kdo má mobilní telefon), že budou posílat na Kavčí hory a do Vinohradské ulice v Praze (sídle Českého rozhlasu) další stamiliony a miliardy (k těm zhruba sedmi, jež od lidí tato nechutná instituce každoročně vysává).
A protože má za sebou nejen ČT a ČRo (a přes ně větší část „kulturní fronty, která je na jejich penězovody přisátá), ale také korporátní média, můžeme se dočíst třeba na vládních Novinkách (Alex Švamberk) takovéto nechutné drzosti:
„Poslanci se tématu okamžitě chytili a okolo pochopitelného navýšení poplatků rozpoutali bouři ve sklenici vody. ANO už populisticky slibuje, že koncesionářské poplatky zruší. A tohle populistické je, protože pokud je zruší, půjdou na ně peníze třeba z rozpočtu, to jest z daní a poplatník na tom bude stejně. Navíc ušetřit výdaj ve výši 25 korun za měsíc nikoho nespasí.“
Jde jim o krk
To je pochopitelně lež jako Brno (nepoužívám rým „jako věž“, protože Fialova brněnská vláda si dosadila i do čela ČT bezvýznamnou figurku z brněnského krajského studia, aby to měla před volbami opravdu „jisté“):
Samozřejmě, že nejde o bouři ve sklenici vody. Nejde ani o pětadvacet korun (respektive tři stovky) navíc. Jde o miliardy do kapes propagandistům v celé „pyramidě“ od Kavčích hor a Vinohradské – až k „soukromým“ producentům pražské (a brněnské) kavárny.
Těm všem, stejně jako vládě – a na ni napojených „zlatých dolů“ (američtí zbrojaři, bruselské neziskovky, vraždící kyjevští náckové s jejich obrovskou korupční peněženkou atd.) – těm všem jde doslova o život. Tedy alespoň ten luxusní (jiný neznají) z nezasloužených prebend – z našich daní. Ať už jim říkají jakkoli (třeba koncesionářské poplatky či „pojištění).
Někteří propagandisté z relativně nezávisleji se chovajících internetových „lidovek“ (asi proto, že ty papírové už pro nezájem publika zanikly) si to zlehka začínají uvědomovat:
„Koalice slibovala nejen, že nezvýší poplatky (stejně jako daně, pozn. PP), ale též že zvýší nezávislost veřejnoprávních médií na politice. Nic z toho se nestalo. Je velmi sporné, pokud se, třeba po příštích volbách, někdo pustí do „reforem“, zda se najde dost ochotných demonstrovat za zájmy konzervace pozic veřejnoprávních novinářů. Jistojistě lze předpokládat, že Václavské náměstí se tak snadno na podporu další spacákové revolty nenaplní, hlavně vinou toho, že dneska veřejnoprávní média vzkazují občanům: plať a na nic se neptej!“
Pomozte svému zdraví
Daniel Fiala informuje o unikátních novinkách, které právě přivezl z Číny a jež výrazně obohatí rejstřík možností pro prevenci a podporu léčby nejen v případě fatálních nemocí, ale obecně při naší sebeobraně zdraví a životů
NOVÉ SUPERPOTRAVINY A ZÁZRAČNÉ HOUBY SUPRAMEDEX
Objednávejte zde
Jde to, ach jde…
A je rovněž vědomá nechutná lež, že pokud Andrej Babiš splní sliby a jeho příští vláda (ať již bude s Tomiem Okamurou, Jiřím Rajchlem či dokonce s Kateřinou Konečnou či bez nich) zruší rozhlasové a televizní poplatky – a bude financovat provoz ČT a ČRo ze státního rozpočtu – že to bude totéž, jenom z jiné (daňové) kapsy.
Opak je pravdou. Dokonale to dokládá „vzbouření“ agentů hlavní zpravodajské centrály USA v Bratislavě (pod značkou slovenské televize a rozhlasu), když Robert Fico sáhl k témuž kroku. Atentát přeživší (a o to odhodlanější) premiér šel ještě o krůček dál – a celou „veřejnoprávní žumpu“ zrušil – a znovu postavil ve spojení televize s rozhlasem (nekonečně méně nákladné).
Jde však o něco mnohem důležitějšího než peníze. Právě proto udělal totéž velký kámoš brněnských fialovců (neb totálně Bruselem zaprodaný a zkorumpovaný) polský premiér Tusk. Hra na „veřejnoprávní nezávislost“ je už všude kromě nás tak zprofanovaná, že jediné možné je doznání: Tahle televize (a rozhlas) budou sloužit vládě. Ano, nejen té současné, ale kterékoli, jež bude právě u moci.
Kdo platí, ten jmenuje. A tedy také ředitele (kéž by už skončila fraška s „mediálními radami“!). A ředitel obsadí místa vedoucích redaktorů. A ti si zvolí podřízené. A bude to čisté a jasné.
Pozvání k tanci
Jenže pak dost možná i kavárna usoudí, že taková instituce je pro ni zbytečná. A vůbec bych se nedivil, kdyby náhle začala volat po privatizaci těch „nadbytečných“ kanálů. Ostatně je jich vskutku nesmyslně mnoho (jen v nich potřebují zaměstnat další lehkoživky). A takové, jakou představuje představuje třeba nechutný program, jenž je obscénní progresivistickou nalejvárnou pro zničení dětských duší (využívají jej školy!), by měl zmizet z povrchu zemského okamžitě (i s jeho deviantními „tvůrci“).
Proto vláda chce teď za každou cenu přinutit občany, aby posílali na Kavky a do Vinohradské další stamilióny navíc. Aby si alespoň v posledním roce – a do doby, než nastoupí Babiš (a možná „spol.“ – ale spíš nastoupí samostatně jen s vládou ANO), si mohli ještě všichni co nejvíc nahrabat. Ať se tím třeba zadusí.
Ale spíš ne, krást z cizího, na to jsou po leta zvyklí. Tak třeba vlastními zvratky – až do Evropy dorazí možné změny po Trumpově nástupu (včetně tajných služeb, pro něž jsou Kavčí hory dlouholetou pobočkou – včetně zpravodajců z Pánkova Člověka v tísni). Přijdou tak či tak. Jsme protektorát, ať je u moci kdokoli.
To pak bude teprve ten pravý taneček „hvězd“. Rozhodně zajímavější než pořad „České“ televize s příznačně českým názvem Star Dance. Už to signalizuje hysterický boj fialovců o zvýšení poplatků v parlamentu. A je důležité, že z něj – jinak bezmocná – opozice alespoň dělá další zásadní střet. Protože jen tak si mnozí uvědomí, že tu jde opravdu o víc, než jen „pár korun“.
A třeba i tím – alespoň u části veřejnosti – zamezí pravidelné chorobné ztrátě paměti, na kterou fialový hnus tolik spoléhá. Protože v roce, který započne chvíli po narození Ježíška, půjde o krk nejen jim, ale stejně tak nám.
Půjde o to, kdo koho pozve k tanci. A bude-li to tanec naděje či smrti. Žel nejsme v Americe ani v Maďarsku či na Slovensku – a Trump či Orbán nebo Fico se zatím nikde nevynořují. Obojí je proto u nás stále ještě možné.
I když čas se (po dlouhých letech) naklání přece jen spíše na naši stranu.
