Už jsou znovu tady – nejkrásnější svátky v roce, křesťanům radostně sdělující Spasitelovo narození a všem lidem připomínající, že se svět už přestal ponořovat do stále hlubší tmy, že slunce na své pouti oblohou dosáhlo své jižní úvrati a začíná se vracet. Obě poselství dávají lidem naději na život pozemský i věčný. V každodenním shonu si tyto souvislosti málo uvědomujeme a připomínáme, ale přesto cítíme, že tradice Vánoc patří k tomu nejkrásnějšímu, co člověka v naší kultuře provází životem.
Chtějí zničit náš normální svět
Jsou to svátky štědrosti vůči blízkým, jsou to svátky rodinné pospolitosti, jsou to svátky klidu a pohody, příležitost k rozjímání, vzpomínkám, které nás propojují s minulými generacemi a jejich odkazem a hodnotami. Jsou to svátky zvyků a tradic, které jsou nám zděděnou kotvou ve stále zmatenějším světě, která ho činí blízkým a přehledným.
Jsou to svátky dětského těšení se a očekávání dárků, které právě nám v českých zemích nosí přímo sám narozený Ježíšek, děťátko, kterému se v betlémech klaní tři králové, svátky rozzářených vánočních stromečků, světel ve městech a vánočních trhů, svátky smaženého kapra se salátem a napečeného cukroví, zkrátka svátky domova, který máme v srdci z dob našeho dětství.
Proto lpíme na Vánocích a nechceme si je nechat vzít. Víme, že tradice Vánoc překáží všem, kteří chtějí zničit náš svět a namyšleně jej chtějí svévolně měnit podle svých představ proti vůli ostatních lidí. Tradici Vánoc nenáviděl komunistický režim a snažil se ji všemožně omezovat a měnit – Ježíška nahradit z východu dovezeným Dědou Mrázem a potlačovat duchovní rozměr Vánoc.
NENECHTE SI UJÍT!
Rozhovor Petra Hájka se známou nepodvolenou ekonomkou a katoličkou Hanou Lipovskou, nejen o některých zažitých nedorozuměních kolem Vánoc, či zda se běsnícímu světu podaří zničit oslavu největšího tajemství lidských dějin, ale především o tom, jak si nenechat vzít radost a naději z přicházejícího světla uprostřed hluboké tmy.
Sledujte již dnes, ve středu 25. prosince od 16:00 hodin či kdykoli poté!
Sledujte zde
Přesto se právě rodinný charakter Vánoc stal hrází, za níž společnost čerpala ze svých starých přirozených kořenů sílu k přežití. Ježíška nám nedokázaly vzít ani západní vlivy po pádu komunismu – kýčovitý Santa se svými falešnými vousy, soby a rolničkami, míchající českého Mikuláše s Vánocemi, symbol utrácení a konzumu.
Už ani vyslovit...
Už bezmála od konce letních dovolených nás přepadává v supermarketech a vnucuje nám falešnou představu, že podstatou blížících se Vánoc je kupování co nejvíce stále dražších dárků. Ani ze všech možných míst úporné zdůrazňování, že patříme k Západu, nás nepřimělo se s tímto pojetím Vánoc ztotožnit – náš český Ježíšek vítězí. A tak si užíváme koled, vánočních stromů na náměstích a jejich rozsvěcování, vánočních trhů a půlnočních mší, co srdce ráčí.
Přitom si ale příliš neuvědomujeme, že Vánoce čelí dnes daleko zásadnější hrozbě. Na západ od nás už v některých zemích Vánoce dávno nejsou v kurzu. Jsou příliš křesťanské a příliš spojeny s národními tradicemi. Nenaplňují moderní hodnoty multikulturalismu, diverzity a inkluze. Pro pokrokáře zavánějí tradicemi „starého bílého muže“, kolonialismu a diskriminace menšin. Ani rodinný charakter Vánoc a oslava mateřství, kterou také ztělesňují, neodpovídá programové atomizaci společnosti a neomalthusiánským představám zelené záchrany planety navzdory lidstvu.
Napětí se stupňuje. Co dělat?
V rozhovoru Petra Hájka s významnou postavou "hnutí odporu" Markem Obrtelem jsme 9. 11. otevřeli novou kapitolu vzájemné pomoci nepodvolených v pořadu Noční hlídka o základních aspektech sebeobrany nás a našich blízkých , protože na stát rozhodně nemůžeme spoléhat - chceme-li v očekávaných krizích přežít.
Vše potřebné naleznete na stránkách Sebeobrany v Protiproudu.
Otevřít stránky Sebeobrany
A tak dostáváme ze zemí na západ od nás pohlednice přinášející nám „Season´s Greetings“, protože Vánoce (Christmas) už se nesmí ani vyslovit. Mohlo by to být nepříjemné muslimským, hinduistickým či animistickým migrantům, o něž dnes jde především. Raději se oficiálně v západoevropských zemích slaví ramadán, ale křesťanské Vánoce jsou na indexu. Nejsou prostě woke.
Kapři jsou jen začátek
U nás si zatím myslíme, že se nás to netýká. Muslimové zde nejsou a stále jsme si nezvykli na to, že se polistopadové poměry zásadně mění. Ale pozor, už to začíná – nadnárodní řetězce a banky a levičáckými piráty dirigovaný pražský magistrát už vytáhli proti tradici vánočního prodeje živých kaprů.
Prý kvůli ochraně zvířat proti týrání. Ale je to jenom první krok k rozbití tradic spojených s dosavadním způsobem života, který progresivistům nevyhovuje. Chtějí přikazovat, co máme jíst, kam smíme chodit a cestovat, co si musíme myslet. Zákazy doprovází umělé zdražování, prý pro dobro našeho zdraví a pro budoucnost planety. Nenechme se ukolébat, postupují systematicky krok za krokem. Kapři jsou jenom začátek.
Sebeobrana našeho zdraví a životů
V rozhovoru s Jiřím Černotou se kromě jiného dozvíte o unikátních novinkách ve vývoji a produkci fascinujících zcela přírodních prostředků na posílení těla i ducha - včetně dosažení praktické dlouhověkosti.
Můžete si vytvořit bezplatný účet BEWIT s přístupem ke slevám a prohlédnout si kompletní nabídku na e-shopu firmy BEWIT . Nákupem přes tyto odkazy pomůžete nejen sobě, ale i další existenci Protiproudu
Vytvořit bezplatný účet BEWIT
Přes to přese všechno máme stále v myslích Vánoce především jako svátky radosti a rodinné pohody. Nezapomínejme však, že právě kvůli tomu jsou pro mnoho lidí kolem nás i obdobím silně prožívaného smutku a deprese. Nikoliv pouze kvůli těm, kteří zemřeli a scházeli nám u štědrovečerní večeře. Nikoliv jenom kvůli tomu, že stále více lidí má v dnešní zhoršující se hospodářské situaci materiální a finanční problémy.
Vánoce jsou těžkým obdobím pro všechny, kteří jsou nebo se cítí osamělí a opuštění, ať jsou to staří a nemocní lidé, na které nemají jejich blízcí čas, nebo stále větší počet těch, kteří z nejrůznějších důvodů žijí sami. Jejich počet vzrůstá a představuje velmi vážný společenský problém. Společenským a mediálním mainstreamem prosazované trendy podporují atomizaci společnosti na úkor tradičních rodinných vazeb a zázemí.
A právě Vánoce bývají tou dobou, kdy osamělému člověku se smutná bezvýchodnost takové opuštěné existence vyjeví v plné nahotě. Proto bývá vánoční čas pro mnohé i dobou rozčarování a smutku, kdy každoročně roste i počet sebevražd. Nezapomínejme proto na to, že je kolem nás spousta lidí, kteří se cítí sami a snažme se jim v dobrém přiblížit, alespoň o Vánocích.
Abychom mohli o letošních svátcích říci, že byly pro co nejvíce z nás šťastné a veselé.
Zdroj
