Výzva nositele Nobelovy ceny za lékařství: Modlete se pořád! Zázračné uzdravení v Lurdech a zázračné obrácení. Podal svědectví o pravdě, a vyhodili ho z univerzity. Je to pořád stejné. A pořád také platí, že největším pokladem je dar víry
RSS

Výzva nositele Nobelovy ceny za lékařství: Modlete se pořád! Zázračné uzdravení v Lurdech a zázračné obrácení. Podal svědectví o pravdě, a vyhodili ho z univerzity. Je to pořád stejné. A pořád také platí, že největším pokladem je dar víry


Alexis Carrel, laureát Nobelovy ceny za medicínu (1912), se rozhodl odhodit korzet ateismu, když v Lurdech na vlastní oči spatřil zázrak uzdravení své pacientky, která umírala na tuberkulózu pobřišnice. Po svém obrácení pochopil, jak aktuální jsou slova Písma: „Už od přirozenosti byli pošetilí lidé, jež tížila neznalost Boha…“ (Mdr 13,1).



Ateistova výzva nebesům
A. Carrel se narodil r. 1873 v bohaté rodině v městečku Sainte Foy u Lyonu. V pěti letech mu zemřel otec. Matka byla hluboce věřící, Alexis vystudoval jezuitské gymnázium a potom lékařskou fakultu v Lyonu. Stal se proslulým chirurgem, vyučoval i na univerzitě, avšak ztratil víru. Pod vlivem ateistických filozofů nabyl přesvědčení, že Bůh je pouhým výtvorem lidského vědomí. V květnu r. 1903 byl požádán, aby jako lékař doprovázel pouť nemocných do Lurd.
Mezi nimi se nacházela i 21letá Marie Baillyová v posledním stadiu tuberkulózy pobřišnice. Carrel ji vyšetřil a konstatoval, že možnost uzdravení tady vůbec neexistuje, naopak smrt lze očekávat každou chvíli. Marie se nemohla posadit, plivala krev, často zvracela, její břicho bylo opuchlé. Carrel dal nemocné injekci morfia, aby zmírnil její utrpení. Při jízdě vlakem do Lurd mu kněz, doprovázející výpravu, vykládal o četných zázračných uzdraveních, která se na tomto místě odehrávají.
Mezi poutníky byl i jeden Carrelův kolega ze studií, věřící muž, jenž jako dobrovolník sloužil nemocným. Ten mu vyprávěl o Petru de Rudderovi, na něhož padl strom a úplně mu rozdrtil kosti na nohou. Dolní část nohou visela jako cár. Trvalo to již 8 roků, nikdo z lékařů si s tím nevěděl rady. Až 7. dubna r. 1875 obdržel Peter milost okamžitého uzdravení v jedné vlámské kapličce, zasvěcené Matce Boží z Lurd.



Pojďme se poradit!




V pondělí 20. 1. 2025 od 18:00 vysíláme v přímém přenosu pravidelnou poradu šéfredaktora Protiproudu s "tvrdým jádrem" nepodvolených.
Témata určují čtenáři a diváci svými dopisy, otázkami a komentáři jak k aktuálnímu dění, tak k obecnějším otázkám a problémům, jež určují náš (viditelný i neviditelný) svět.


Vysíláme zde



Tento zázrak byl zdokumentován rentgenovými snímky. Carrel přiznal, že jde o cosi nepochopitelného, ale nutno prý zachovat si zdravou skepsi. „Kdyby existoval Bůh, tak zázraky jsou možné, protože však Bůh neexistuje, tak vědecké bádání vysvětlí nakonec i tyto případy…“ filozofoval. Ukázal na Marii Baillyovou a řekl: „Jestli se toto děvče úplně uzdraví, byl by to opravdový zázrak. Tehdy bych uvěřil a stal se mnichem.“
Zázračné uzdravení
Ještě předtím, než se Carrel vypravil s nemocnými do Lurd, znovu důkladně Marii Baillyovou vyšetřil. Konstatoval předsmrtnou agónii a nejprve odmítl dát souhlas k její cestě do Lurd. Obměkčily ho teprve prosby ošetřovatelky, že by bylo kruté odepřít nemocné její vroucí touhu navštívit před smrtí Lurdy, což chtěla obětovat za obrácení svého nevěřícího bratrance novináře.
Marii v Lurdech ani neponořili do vody, pouze ji před jeskyní zjevení pokropili vodou z pramene. Vypadala hrozně. Tělo, přikryté dekou, bylo kost a kůže, břicho se vzdouvalo nahoru, tvář mrtvolně zsinalá.
Když Alexis pohlédl na umírající děvče, byl dojat, a ač ateista, začal se náhle spontánně modlit: „Svatá Panno, jak rád bych uvěřil, jako všichni tito nešťastníci, že tvůj zázračný pramen není pouhým výtvorem naší představivosti! Uzdrav toto ubohé děvče, neboť příliš mnoho vytrpělo. Dej mu život a mně víru. Jestli se tato dívka uzdraví, což se zdá být absurdní, učiň, abych mohl uvěřit.“
Začala pobožnost. Kněz všechny vyzval, aby v prosebném gestu vznesli ruce k nebi a prosili o uzdravení z nejnebezpečnější nemoci, která vede ke ztrátě věčného života. Tou je odmítnutí Boha a zalíbení ve hříchu. Potom vybídl k modlitbě za uzdravení různých chorob těla s tím, aby se všichni podřídili Boží vůli.
Doktor. Carrel pohlédl na Marii, ležící na nosítkách. Zpozoroval, že z její tváře mizí zsinalé skvrny a líčka se začínají červenat. Nevěřil vlastním očím. Tep i dech Marie se zklidnily, opuchlé břicho se vracelo do normálního stavu.



Napětí se stupňuje. Co dělat?




V rozhovoru Petra Hájka s významnou postavou "hnutí odporu" Markem Obrtelem jsme 9. 11. otevřeli novou kapitolu vzájemné pomoci nepodvolených v pořadu Noční hlídka o základních aspektech sebeobrany nás a našich blízkých , protože na stát rozhodně nemůžeme spoléhat - chceme-li v očekávaných krizích přežít.
Vše potřebné naleznete na stránkách Sebeobrany v Protiproudu.


Otevřít stránky Sebeobrany



Když se Marie zeptal: „Jak se cítíš?“, dostal neočekanou odpověď: „Cítím, že jsem uzdravená.“ Vypila sklenici mléka a sama se posadila. Carrel překvapením oněměl. Stalo se cosi nepochopitelného: Byl očitým svědkem okamžitého, zázračného uzdravení umírající dívky. Ihned to oznámil v tamním lékařském centru pro zkoumání případů uzdravení a spěchal do hotelu, aby Marii vyšetřil.
V Lurdech viděl mnoho nemocných, kteří nebyli uzdraveni a dále trpěli, sžíráni rakovinou a jinými chorobami - a přece jejich tváře zářily tajemným štěstím. Carrel ještě tenkrát nechápal, že jde o znamení jejich duchovního uzdravení, smíření s Boží vůlí a obětování svého utrpení Bohu za spásu světa.
Když Carrel vstoupil do Mariina pokoje, málem padl na zem překvapením. Dívka seděla, usmívala se a řekla: „Pane doktore, jsem úplně zdravá.“ To konstatoval nejen dr. Carrel, ale i další dva lékaři, které přivolal "pro kontrolu“. Neměli pochyb, že byli svědky velkého zázraku.
Víra v zázrak z největších
Zázrak, jehož byl Carrel svědkem, znamenal pro něho duchovní a intelektuální otřes. Uvědomil si totiž reálnou existenci skutečnosti, která se vymyká smyslovému poznání. S velkou pokorou se začal modlit k Nejsvětější Matce: „Na můj nedostatek víry jsi odpověděla zázrakem. Nejsem schopen pochopit, co se stalo s nemocnou, a zbavit se pochybností. Ale mou největší touhou je uvěřit bez jakékoliv diskuse a kritiky.“
To, co Carrel považoval za absurdní, se nyní stalo faktem. Byl to zlomový okamžik v jeho životě. Poznal, že největším pokladem pro člověka je víra v Boha, který se v Ježíši Kristu stal opravdovým člověkem, a že základem pro pochopení světa v jeho plnosti je víra v největší zázrak - Kristovo Zmrtvýchvstání.



Sebeobrana našeho zdraví a životů




V rozhovoru s Jiřím Černotou se kromě jiného dozvíte o unikátních novinkách ve vývoji a produkci fascinujících zcela přírodních prostředků na posílení těla i ducha - včetně dosažení praktické dlouhověkosti.
Můžete si vytvořit bezplatný účet BEWIT s přístupem ke slevám a prohlédnout si kompletní nabídku na e-shopu firmy BEWIT . Nákupem přes tyto odkazy pomůžete nejen sobě, ale i další existenci Protiproudu


Vytvořit bezplatný účet BEWIT



O dar víry je nutno denně se modlit. Carrel uvěřil v reálnou přítomnost Krista v Eucharistii, uvěřil, že Ježíš je Bohem, druhou Osobou Nejsvětější Trojice, že vstal z mrtvých a je přítomen v Katolické církvi. Že učí, uzdravuje a osvobozuje z otroctví hříchu všechny, kteří ve svátosti pokání přijímají dar jeho milosrdenství. Carrel později napsal: „Věřím všemu, co Katolická církev učí, a nemám s tím nejmenší problém, protože nenacházím žádný rozpor mezi vědeckými fakty a církevní naukou.“
A v jeho poznámkách byla nalezena následující modlitba: „Pane, řiď můj život, neboť jsem ponořen do temnot. Bože můj, jak lituji, že jsem ze života ničemu neporozuměl a chtěl pochopit věci, které se člověk marně snaží pochopit. Život netkví v pochopení všeho, ale v lásce, v pomoci druhým, v modlitbě, v práci. Ó, můj Bože, pomoz mi, aby už pro mě nebylo pozdě!“
Tehdy jako dnes
Když si Carrel prohlížel v lurdském lékařském centru seznamy zázračných uzdravení, našel tam jména svých známých kolegů-lékařů, kteří rovněž doprovázeli výpravy nemocných. Ti se ale báli veřejně přiznat, že byli v Lurdech, neboť média šířila propagandu, že to, co se tam děje, je podvodem. I pro doktora Carrela se přítomnost v Lurdech mohla stát překážkou kariéry, on však byl rozhodnut svědčit o poznané pravdě bez ohledu na následky.
Ihned po návratu podepsal lékařskou zprávu o okamžitém uzdravení Marie Baillyové a psal o tom články v místním tisku. Jak šlo předpokládat. okamžitě byl napaden antiklerikálními politiky a univerzitními profesory. Představení mu oznámili, že po zveřejnění článku o Lurdech není pro něho místo na univerzitě -leda by to všechno veřejně odvolal. Carrel byl ale nekompromisní. Raději se rozhodl skoncovat s vědeckou kariérou než se zpronevěřit Pravdě.



Pomozte svému zdraví




Daniel Fiala informuje o unikátních novinkách, které právě přivezl z Číny a jež výrazně obohatí rejstřík možností pro prevenci a podporu léčby nejen v případě fatálních nemocí, ale obecně při naší sebeobraně zdraví a životů
NOVÉ SUPERPOTRAVINY A ZÁZRAČNÉ HOUBY SUPRAMEDEX


Objednávejte zde



Nobelista: Modlete se pořád!
Carrel byl propuštěn z univerzity. Za několik měsíců odjel do Kanady a nakonec přesídlil do New Yorku, kde se brzy stal tak významným odborníkem na techniky operací, že mu roku 1912 mu byla udělena Nobelova cena za medicínu.
Stále jezdil do Lurd. Tam se již v r. 1910 seznámil s dobrovolnou sanitářkou, 35letou vdovou paní de la Meyrie, která se stala jeho chotí. Zemřel v roce 1944 v Paříži, kam se přestěhoval z USA, když odešel do penze.
Jeho kniha „Člověk, tvor neznámý“ se stala světovým bestsellerem. Poslední knihu, napsanou krátce před smrtí, věnoval modlitbě. V ní říká:
„Zvyk pravidelné modlitby vtiskuje trvalou pečeť naší činnosti a našemu chování. Člověk začíná vidět sebe i omyly, v nichž vězí. Začíná se stydět za svůj egoismus, prázdnotu své zatvrzelosti, bezcílnost svých chtíčů, malichernost svých úsilí a nepokojů. Modlitba v něm rozvíjí smysl pro morální zodpovědnost a pokoru ducha. Tak začíná pouť k Prameni milosti.“
Každý má šanci na svou volbu
Alexis Carrel to všechno sám prožil. Díky lurdskému zázraku, jehož byl očitým svědkem, poznal nesmyslnost ateismu. Nekompromisnost při hledání pravdy a vědecká poctivost mu umožnily uvěřit v Ježíše Krista a pohlédnout na sebe Jeho očima. Každému člověku Bůh dává čitelná znamení, aby se obrátil a přijal dar spásy, někdy jsou to přímo zázračné události.
Člověk ale zůstává svobodným, má možnost vždycky říci Bohu „ne“. Ve chvíli individuálního soudu po smrti se ale nebude moci vymlouvat, pokud vědomě a dobrovolně odmítl milost víry a dar věčného života.
Doktor Carrel zvolil správně, dal se přesvědčit fakty, které poskytl sám Bůh.
Zdroj


Nejčtenější za týden