Agentury v pátek zveřejnily strohou zprávu o vydání švédského občana Johna Ausoniuse z Německa do Švédska. Ausonius byl na počátku 90.let známý jako “Laserman”, protože používal pušku s laserovým zaměřovačem a lovil s ní lidi. Neevropské migranty.
Ausonius byl shledán vinným z vraždy v obou zemích a v Německu dostal doživotí. Svůj doživotní trest za vraždu a zranění více než 10 migrantů si odpykával nejprve ve Švédsku, ale v Německu byl v únoru loňského roku shledán vinným z vraždy židovské ženy, kterou v roce 1992 zabil ve Frankfurtu. Po vynesení doživotního rozsudku byl tento týden vrácen zpět do Švédska.
Ausonius měl švýcarského otce a německou matku a narodil se v roce 1953 ve Švédsku. V 80.letech skončil ve vězení za násilnosti a zde se spřátelil se sítí chorvatských antikomunistických emigrantů. Osvojil si nenávist ke komunistům, sociálním demokratům a migrantům. A zároveň měl ambici být bohatý. To se mu povedlo, když pronikl do akciových trhů.
Počáteční úspěch a velké bohatství však netrvaly dlouho a Ausonius díky hazardu spadl na dno. Během výletu do Německa, bez peněz, se rozhodl ke dráze bankovního lupiče a přepadl nejméně 18 bank.
Ačkoliv se Ausonius narodil ve Švédsku, jeho rodiče Švédi nebyli, a Švédsko mu dalo občanství až v jeho 26 letech. Ačkoliv byl svým způsobem také migrantem, rozlišoval mezi sebou, Evropanem, a nebílými migranty, které nenáviděl, a které chtěl ze Švédska dostat. A vytvořil plán teroru, kterým je chtěl zastrašit.
I když sloužil v armádě a uměl střílet, nevlastnil kvalitní zbraně a jejich domácí úprava ještě jejich kvalitu zhoršila. Proto většina jeho obětí nezemřela.
Mezi srpnem 1991 a lednem 1992 Ausonius provedl ve Švédsku 11 prokázaných útoků. 3.srpna postřelil migranta z africké Eritreje. Jeho přátelé na jeho těle těsně před zásahem viděli červené kolečko od laserového zaměřovače. Následoval íránský student a po něm bezdomovec řeckého původu, který také před zásahem spatřil červené kolečko laseru. Všichni přežili.
V listopadu několika ranami zasáhl brazilského muzikanta, který rovněž přežil, a který také viděl červený laser. Během pátého útoku se mu konečně podařilo někoho zabít. Šlo znovu o íránského studenta.
Mezi listopadem a lednem si dal Ausonius pauzu, protože odletěl na výlet do Spojených států, kde se v Las Vegas věnoval hazardu a cestoval po národních parcích.
22.ledna zaútočil znovu. Jeho obětí byl dnes známý vědec chilského původu Erik Bongcam-Rudloff, který také přežil. Stejně jako řidič autobusu ze Zimbabwe, a dva Somálci, které napadl ten samý den, a Syřan a Palestinec, na které zaútočil o několik dní později.
Policie po něm tehdy pátrala a šlo o druhou největší akci tohoto druhu ve Švédsku v historii. A možná by ani nebyl dopaden, kdyby se nedal v červnu chytit při bankovní loupeži. Po dlouhém procesu byl odsouzen na doživotí a každé jeho odvolání zatím nevyšlo.
A jak to bylo s jeho židovskou obětí v Německu? O nenávist zde nakonec nešlo. Ausonius se domníval, že mu žena ukradla jeho elektronický diář, ve kterém měl zaznamenány údaje, co by mohly vést k jeho dopadení. Proto ženu zabil.
Podle švédských zákonů existuje eventualita, že by se Ausonius mohl v roce 2031 dostat na svobodu. V té době mu ale již bude 78 let.