V reakci na postřelení jednoho z předních aktivistů hnutí Žlutých vest policejním projektilem, po kterém zřejmě přijde o oko, vzešlo ze strany Žlutých vest zatím k nejmilitantnějšímu prohlášení.
Postřelený Rodrigues je spolupracovníkem dalšího z předních aktivistů, Eric Droueta, který nyní hnutí vyzval k zesílení tlaku na vládu prezidenta Macrona.
V prohlášení odkázal na slova francouzské hymny, ve které stojí: “Občané, zformujte své bataliony!”.
“Tak, vyhlašujeme výjimečný stav lidu. Voláme po povstání všemi možnými prostředky tak, aby už nikdo nebyl obětí těchto válečných zranění.” Dodal v reakci na svého zraněného druha. Ten zatím vzkázal z nemocnice, že se nevzdá, a hned, jak mu to jeho stav dovolí, vrátí se do ulic.
Je skutečně těžké hodnotit, jak moc je nálada ve francouzské společnosti bojová, a zda mohou pouliční protesty přerůst v otevřené povstání. Ale historická zkušenost říká, že jakmile to začne, skončí to buď zdrcujícím vítězstvím povstalců, nebo naopak establishmentu. Příkladem budiž události v Kyjevě, ať už si o nich čtenáři Středoevropana myslí cokoliv. Je jisté, že tehdejší mladí ukrajinští revolucionáři jednali ze svobodné vůle a přesvědčení, a žádný Soros jim noty nedával. To se týká spíš lidí, jako je Kličko, a nikoliv pouličních bojovníků s trojzubcem ve znaku, kteří se plazili po ulicích snajprům režimu navzdory. A právě jejich zápalné lahve a železné tyče režim zlomily. Že jim pak revoluce byla ukradena už je jiná věc.
Pro francouzské nacionalisty bude v těchto chvílích důležité převzít iniciativu, a pokud už se jim nepodaří být součástí povstání zeširoka, měli by, pokud nechtějí ztratit momentum, vytvořit vlastní struktury a získat kontrolu alespoň někde. Toto povstání totiž nakonec bude i vzájemným bojem různých frakcí o kontrolu nad ním. A představa, že by se měla prosadit ultralevice, je děsivá.