V roce 2024 se u nás narodilo nejméně dětí za dobu, kdy se tato statistika uvádí. Nic přitom nenasvědčuje tomu, že se v příštích letech tento trend otočí. Příčin je více a některé z nich zde byly zmíněny – nedostatek volných bytů, zhoršující se ekonomická situace, obavy z budoucnosti, ale také, aniž bych nyní analyzoval příčiny, rostoucí počet neplodných párů.
A i když ještě nemáme po ruce dostatečný počet tvrdých dat, validujících zde předloženou hypotézu, zlomový pokles porodnosti od roku 2021 může mít na svědomí též experimentální očkování proti covidu 19.
Děti prohlašují za rakovinu
I kdyby však k tomuto náhlému poklesu porodnosti nedošlo, dnešní téma by tím na naléhavosti nijak neztrácelo. Ve skutečnosti je demografický vývoj nejen u nás, ale takřka v celém světě již delší dobu negativní, a pokud se v brzké době nezačne rodit výrazně větší počet dětí, pak se ti mladší z nás dožijí dramatických společenských změn.
Komu to přičíst za vinu? Jistě si mnozí vzpomenete, že ještě před pár desítkami let se jako jedno z největších rizik globálního rozvoje uvádělo tzv. přelidnění. Jaká jsou východiska této teorie? Počet lidí na planetě exponenciálně roste, takže na stejně velký krajíc je pořád více jedlíků. Dochází k drancování přírodních zdrojů a k ekologické devastaci planety. V poslední době se k těmto hrozbám přidal klimatický alarmismus – čím více lidí, tím větší uhlíková stopa lidstva a tím katastrofálnější dopady na životní prostředí.
V roce 1968 vydal zakladatel hnutí za nulový populační růst Paul Ehrlich svůj bestseller Populační bomba. A i když se jeho předpovědi ukázaly jako zcela mylné (v osmdesátých letech zemře hlady šedesát pět milionů Američanů, průměrný věk dožití bude čtyřicet dva let, Indie je odsouzena k zániku a Anglie přestane do roku 2000 existovat), stále se mnozí vlivní lidé na tuto knihu odvolávají.
Ehrlich otevřeně říká: „Rakovina je nekontrolované množení buněk, populační exploze je nekontrolované množení lidí. […] Musíme přesunout naše úsilí od léčby symptomů k odstranění zhoubného nádoru. Tato operace si vyžádá mnoho na první pohled brutálních a bezcitných rozhodnutí.“ Měl pocit, že rakovina v podobě novorozenců je pro lidstvo natolik fatální, že veřejně obhajoval přidávání látek způsobujících neplodnost do potravin a vody.
Pojďme se poradit!
V pondělí 27. 1. 2025 od 18:00 vysíláme v přímém přenosu pravidelnou poradu šéfredaktora Protiproudu s "tvrdým jádrem" nepodvolených.
Témata určují čtenáři a diváci svými dopisy, otázkami a komentáři jak k aktuálnímu dění, tak k obecnějším otázkám a problémům, jež určují náš (viditelný i neviditelný) svět.
Vysíláme zde
V roce 1972 se bývalý poradce Světové banky a vrcholný funkcionář OSN Maurice Strong zasazoval o to, aby vlády udělovaly ženám licenci na právo mít děti. Stojí za připomenutí i slavný výrok britského prince Filipa: „V případě, že se znovu narodím, rád bych se vrátil jako smrtící virus, abych přispěl k řešení přelidnění.“ Mohl bych citovat výroky dalších slavných osobností nedávné doby, vyjadřující všeobecné přesvědčení, že měl starý Malthus pravdu, když varoval před neslučitelností populačního růstu a společenského rozvoje.
Velmocenský cynismus
Koncept populační exploze byl však od samého počátku ideologicky motivovaným falešným poplachem. Byl speciálně koncipován tak, aby bohatým zemím umožnil drancovat zdroje zemí chudších. Příkladem za všechny budiž tzv. Kissingerova zpráva z roku 1974 nazvaná „Důsledky celosvětového růstu populace pro bezpečnost a zájmy USA v zahraničí“. Tento dokument, vydaný krátce po první velké mezinárodní konferenci OSN o populačním vývoji v Bukurešti, byl výsledkem spolupráce Ústřední zpravodajské služby (CIA), Agentury Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID) a ministerstev zahraničí, obrany a zemědělství.
Přestože vláda Spojených států vydala od roku 1974 stovky politických dokumentů zabývajících se různými aspekty americké národní bezpečnosti, Kissingerova zpráva je stále základním dokumentem americké vlády v oblasti kontroly populace. Mj. se v ní uvádí: „Americké hospodářství bude potřebovat stále větší množství nerostných surovin ze zahraničí, zejména z méně rozvinutých zemí. Tato skutečnost zvyšuje zájem USA na jejich politické, hospodářské a sociální stabilitě. Všude tam, kde snížení populačních tlaků prostřednictvím snížení porodnosti může zvýšit vyhlídky na takovou stabilitu, se populační politika stává důležitým nástrojem prosazování hospodářských zájmů Spojených států.“
Sebeobrana našeho zdraví a životů
V dalším rozhovoru Petra Hájka s podivuhodným Jiřím Černotou se kromě jiného dozvíte o pozoruhodných případech uzdravení a unikátních novinkách ve vývoji zcela přírodních prostředků (bez stopy chemie) na posílení těla i ducha (a krásy) - včetně dosažení praktické dlouhověkosti.
Můžete si současně vytvořit bezplatný účet BEWIT s přístupem ke slevám a prohlédnout si kompletní nabídku na e-shopu firmy BEWIT . A je docela podstatné, že nákupem přes tyto odkazy pomůžete nejen sobě a svým blízkým, ale přispějete také k další existenci Protiproudu.
Vytvořit bezplatný účet BEWIT
Podle zprávy patří mezi vládní nástroje kontroly populace finanční pobídky pro země, kde legalizují či zvyšují počet potratů, propagují sterilizaci a masové užívání antikoncepce a indoktrinují děti povinnou sexuální výchovou ve školách, či formou nátlaku, jako je odepření pomoci při katastrofách nebo potravinové pomoci, pokud postižená země programy populační kontroly zavést odmítá.
Tato politika se uplatňovala primárně vůči zemím třetího světa, neboť v zemích rozvinutých se filosofie antinatalismu prosadila již dříve. I když jsou její počátky staršího data, plně se projevila v šedesátých letech dvacátého století, v éře tzv. sexuální revoluce, ostře se vymezující proti tradiční morálce v oblasti intimních mezilidských vztahů.
Zabíjení na vyšší úrovni
Zlomovým okamžikem byl vynález a následné rozšíření antikoncepční pilulky, oddělující pojivý účel koitu od účelu plodivého, jinými slovy, umožňující rekreační pojetí sexu, bez zábran a smyslu pro odpovědnost. A protože i pilulka občas selže, jistí to legalizovaný umělý potrat. Profesní kariéry či jiné seberealizační plány jednoho či obou aktérů tak nejsou ohroženy příchodem dítěte, což by jinak vedlo, ideálně, k přehodnocení priorit a k podřízení vlastních zájmů potřebám druhých – dobru dítěte i celé rodiny.
Pokud jde o počet uměle potracených dětí, setkáváme se s tvrzením, že během posledních třiceti let u nás setrvale, až na malé výkyvy, klesá. To je jistě pravda, pokud jde o potraty chirurgické, evidované ve zdravotnických statistikách, nikdo však nezná přesný počet zmařených životů v důsledku užívání hormonální antikoncepce s nižší dávkou estrogenu, často nezabraňující početí, ale až nidaci dítěte v děložní sliznici. Ve skutečnosti tedy nevíme, kolik dětí zemřelo z vůle těch, kteří je počali.
Jak na sebeobranu proti vládním zločinům?
Debata Petra Hájka s bývalým ministrem financí Vlastimilem Tlustým a expertem na zlato Robertem Vláškem jsme 13. 11. přinesli další část nového pořadu Noční hlídka, který nepodvoleným otevřel zcela nové možnosti sebeobrany před zfialovělým státem, jenž nás zotročuje a bere nám nejen základní občanské svobody (slova a projevu na čelném místě), ale bezostyšně nám různými cestami krade i naše peníze a majetky.
Mnozí naši čtenáři, diváci, příznivci a podporovatelé se již ke své spokojenosti s námi nalodili na "záchrannou archu", mnozí ale ještě nevědí, jak na to.
Přitom stačí napsat Vaše telefonní číslo na tuto adresu: zlato@protiproud.info
Nehodlám nyní hodnotit tuto praxi z hlediska etiky, tedy co je správné a co mravně zlé. Je však nesporné, že antikoncepčně-potratová mentalita má bezprostřední vliv na populační vývoj. Dětí se rodí méně, než tomu bylo v době, kdy se na příchod nového lidského života pohlíželo, přes všechny potenciální nesnáze či kříže s tím spojené, jako na dar, na Boží požehnání.
Mírumilovně vymíráme
Pro antinatalisty je lidský život naopak břemenem a utrpením – pro rodiče, pro lidstvo jako celek, pro planetu. Tak to alespoň vidí jihoafrický profesor filosofie David Benatar v knize Nebýt či být: O utrpení, které přináší příchod na tento svět (česky 2013). Tvrdí v ní, že lidský život je v zásadě jedno velké neštěstí, že je neetické plozením dětí vystavovat tomuto neštěstí nové jedince a že nejlepší vyhlídkou lidského druhu je jeho mírumilovné vyhynutí jako důsledek zřeknutí se plození dětí.
V méně extrémní podobě se s požadavkem na výraznější redukci lidstva setkáváme u ekologických aktivistů – a to i slavných jako francouzský oceánograf Jacques Cousteau či popularizátor přírodních krás David Attenborough – či známých filantropů ze stáje Billa Gatese, jeho samotného nevyjímaje. Samostatnou úvahu by si zasloužil vliv soudobé populární kultury, především hudby a filmu, a jejich tu subtilní, tu zcela explicitní propagaci mentality carpe diem či protipřirozených sexuálních praktik, jež jsou ze své podstaty sterilní.
Vlivem této směsi vypjatého individualismu, hédonismu a touhy mocných kontrolovat a regulovat, často s eugenickým podtextem, lidstvo jako celek (připomeňme si, že Mezinárodní společnost pro plánované rodičovství se před druhou světovou válkou jmenovala Eugenická společnost) dnes čelíme zcela opačnému problému, než je přelidnění planety, které ve skutečnosti nikdy žádnou hrozbou nebylo – totiž postupnému stárnutí obyvatelstva, jevu označovanému v odborné literatuře jako „demografická zima“.
Pomozte svému zdraví
Daniel Fiala informuje o unikátních novinkách, které právě přivezl z Číny a jež výrazně obohatí rejstřík možností pro prevenci a podporu léčby nejen v případě fatálních nemocí, ale obecně při naší sebeobraně zdraví a životů
NOVÉ SUPERPOTRAVINY A ZÁZRAČNÉ HOUBY SUPRAMEDEX
Objednávejte zde
Jak vy nám, tak my vám
Studie z října 2020 „Scénáře vývoje porodnosti, úmrtnosti, migrace a populace pro 195 zemí a regionů od roku 2017 do roku 2100“ zveřejněná v prestižním časopise The Lancet uvádí, že svět dělí od prudkého populačního poklesu jen několik desetiletí. Vědci předpokládají, že zatímco lidská populace bude až do roku 2064 růst a dosáhne necelých deset miliard, v důsledku nízké porodnosti se ve zbývající části století populace sníží o více než miliardu. Studie, která si nedávno získala obrovskou pozornost na sociálních sítích, předpovídá, že v roce 2100 bude mít Čína s mírou porodnosti hluboko pod úrovní reprodukce 2,1 dítěte na ženu jen 773 milionů obyvatel oproti současným 1,39 miliardy.
Takový pokles představuje snížení počtu obyvatel o téměř padesát procent. Katastrofálnímu demografickému vývoji čelí i jiné asijské národy, především Jižní Korea, kde úhrnná plodnost činí 0,78, přičemž v Hongkongu 0,8, v Singapuru 1,1 a v Japonsku 1,3. Evropa však na tom není o mnoho lépe – Španělsko a Itálie 1,2, Švédsko či Rakousko 1, 4, nejvyšší úhrnnou plodnost pak vykazuje Francie, a to ve výši 1,75. V případě České republiky jsme z 1,83, kde jsme byli v roce 2021, spadli na 1,4. O čísle, znamenající prostou reprodukci obyvatelstva, si tedy celá vyspělá Evropa může nechat leda tak zdát.
Problémem není ani tak počet lidí, ale věková struktura. Mladých lidí ubývá, starších přibývá. Pokračující pokles porodnosti, v souběhu s průběžným stárnutím společnosti, nutně povede k hospodářskému útlumu a následné demontáži sociálního státu – snižující se podíl lidí v produktivním věku a současně nárůst lidí ve věku postproduktivním bude argumentem pro snížení důchodů za současného zvyšování věku odchodu do důchodu. Očekávat lze i astronomický růst nákladů na zdravotní péči pro seniory. A nejen to, vzhledem k široce rozšířenému mravnímu relativismu nebude překvapením, až se děti, odkojené touto mentalitou, odmění generacím, jež prosadily interrupci, legalizací eutanazie…
Další Noční hlídka: Co dělat v případě krize?
Máte doma zbraně? Umíte s nimi zacházet? Potřebujeme je vůbec? A pokud, tak jaké? Co dělat, když nebudou fungovat mobily? Máme mít připraven scénář pro nenadálé situace, na jejichž hraně balancujeme?
Odpovědi Marka Obrtela na tyto a další otázky Petra Hájka jsou jádrem dalšího pořadu o praktických možnostech sebeobrany nás a našich blízkých - alespoň pro ty, kteří si uvědomují, že na stát rozhodně nemůžeme spoléhat - chceme-li v očekávaných krizích přežít.
Vše potřebné naleznete na stránkách Sebeobrany v Protiproudu.
Otevřít stránky Sebeobrany
I ty, Marine..?
Úbytek a stárnutí našeho vlastního obyvatelstva dále posílí, s odkazem na potřeby trhu práce, migrační tlaky. Dost dobře nechápu, jak politické strany, hlásící se k myšlence státní suverenity, ochrany vlastních tradic a kulturního dědictví, mohou hlasovat pro zákony liberalizující již tak dosti liberální potratovou praxi. Myslím tím Národní sdružení Marine le Penové, které v loňském roce většinou svých hlasů podpořilo ústavní právo na potrat. Jak chtějí účinně bojovat proti dovozu pracujících z třetího světa, když souhlasí s vybíjením vlastního národa?
Co s tím? Máme vůbec ještě nějakou šanci se výše popsanému negativnímu vývoji vyhnout? Upřímně řečeno – nevím. Máme-li se o to alespoň pokusit, pak je nutnou podmínkou radikální obrat v politice státu vůči manželství, rodině a předávání života. Účinnou systémovou podporu si zaslouží jen rodina přirozená, tj. máma, táta a děti, otevřenost novému lidskému životu je třeba nikoli trestat, ale naopak odměňovat. A to nejen uznáním či dobrým slovem, ale i zcela prakticky, tedy ekonomicky, finančně.
Ani tato nutná podmínka však nebude dostačující, pokud nebude mít oporu v proměně smýšlení. Dokud nebude na dítě opět pohlíženo nikoli jako na vetřelce, ale na dar shůry, nic se nezmění. Teprve až výrazná většina naší společnosti začne žít v souladu s přesvědčením, že i početnější potomstvo není překážkou osobní realizace ani společenského rozvoje, že děti nejsou problémem, ale řešením, teprve pak začnu realisticky doufat v pozitivní obrat a lepší budoucnost.
Předneseno na lednovém semináři v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR „Současný pokles porodnosti v ČR a Evropě“ pořádaném pod záštitou poslanců Vladimíra Zlínského a Marie Pošarové (oba SPD).
Zdroj
