Představte si českou třídu se 24 žáky, z nichž 6 jsou cizinci. I dnes je to u nás naprostá výjimka a pokud to tak někde je, jedná se o města typu Cheb a další s vysokým počtem vietnamské populace. Ve Švédsku už je to ovšem standard.
Asi každý čtvrtý švédský školák není Švéd. Tedy, může mít švédské občanství, ale nejedná se o Švéda, což je zásadní rozdíl, kteří někteří aktivisté rádi stírají, když tvrdí, že občanství je to samé, co krev.
Na švédském příkladu je ale zajímavé, že s vyšším počtem cizinců mezi školáky sílí rasová segregace. Ať už uměle z té či oné strany, nebo přirozeně, jsou oblasti ve Švédsku a školy, kde cizinci tvoří 90 procent studentstva, a naopak, kde jen 4 procenta. Tedy buď jde o takový extrém, že ve třídě jsou jen dva švédští studenti, nebo naopak jen jeden cizinec.
Statistiku zveřejnila národní agentura pro vzdělávání a ukazuje školy, kde jsou v podstatě jen cizinci. Je to škola Sunnadal v Karlskrona. V Borlänge tvoří cizinci přes 80 procent studentů na několika školách, a v Linköpingu je to i přes 90 procent.
Jedním z důsledků jsou výrazné rozdíly ve studijních výsledcích. Školy s větším počtem migrantů jsou na tom oproti většinově švédským školám mizerně.
Tak, jak dopadlo Švédsko, můžeme dopadnout i my, pokud jen trochu polevíme v naší současné migrační politice. O tom není pochyb.