Připomíná, že hnutí „Muslimských bratří“, jeden z hlavních zdrojů soudobého islamismu, vzniklo v Egyptě v roce 1928. Domnívá se, že to nebylo náhodou, že Hasan al Banná ho založil v době, kdy fašismus zvítězil v Itálii a připravoval se uchvátit moc v Německu a kdy v Sovětském svazu Stalin ukončil Leninovu „Novou ekonomickou politiku“ a donutil Trockého opustit Rusko.
Už jsem psal vícekrát o vazbách mezi muslimským světem a fašistickými mocnostmi Osy. Abdel-Samad ve své knize přidává něco, o čem jsem zatím tolik neuvažoval. Analyzuje skutečnost, že všechny totalitární systémy se rozvíjejí především na základě frustrace, nenávisti k těm, kteří nás předběhli, strachu z nich a tendence vyhýbat se zodpovědnosti za vlastní neúspěchy.