Finsko je země neomezených možností. Například, abyste se mohli stát finskou premiérkou, stačí, když máte za rodiče 2 lesby, číču mezi nohama a jste odpovídajícím způsobem hloupá.
Příběh současné finské premiérky je jak vystřižený z feministické progresivně postmoderní knihy pohádek. Něco jako pohádka o Popelce, avšak místo krásného nadrženého prince na hlavní hrdinku při šťastném pohádkovém rozuzlení čekal nejvyšší státní úřad. Holt časy se mění a co bylo včera, dnes už není.
Mýtický příběh vypráví o dívce z chudých poměrů dvou lesbických matek jménem Sanna Marin. Anály neříkají, zda je dítě biologicky jejich a bylo zplozeno partenogenezí, nebo zda jí dostaly přidělenou pro pevné ideově-politické postoje a občanskou loajalitu z nějaké heterosexuální rodiny po zabavení finskou obdobou úřadu Barnavernet v rámci finské neomarxistické obdoby programu na politické adopce Lebensborn, aby tím došlo k vyrovnání letitého útlaku a znevýhodnění patriarchátem, nebo zda se jedna z lesbických matek vzepřela přírodě a v rámci svého maligního hnízdivě-majetnického pudu se spustila s nějakým chlapem a unesla mu sperma, pročež ho tahala po soudech kvůli alimentům a kvůli znásilnění.
Zřejmá občanská loajalita obou matek rovněž způsobila, že této dívce už to od mládí myslelo správně politicky. Byla ve finské obdobě Pionýra a Socialistického svazu mládeže, čímž připomínala naše soudružky Pekarovou i Adamovou ve dvojitém svetru. A protože byla pilná a přičinlivá, už na střední škole začala pracovat pro neomarxistickou stranu finské sociální demokracie, která má v programu inkluzi, pozitivní diskriminaci a sociální spravedlivost.
Slečna Sanna Marin dokonce vystudovala vysokou školu. Zatímco její finští spolužáci ze střední školy už dávno dřeli od nevidím do nevidím, aby měl finský stát co rozdávat potřebným, slečna Sanna, dcerka chudých lesbických maminek, studovala v magisterském směru 10 let. To ale vůbec nebylo, jako když naši policejní papaláši studovali plzeňská práva! Délka studia se u slečny Sanny dá vysvětlit jedině tím, že vystudovala velmi náročný progresivní obor zvaný „organizační studia“ na fakultě sociálních studií, což, jak již název napovídá, je královna společenských věd s nesmírně složitým a lidstvu prospěšným curriculem.
To obsahuje například gender studies, multikulturní studia, aplikovaný postmodernismus, korporátní neomarxismus, mimovládní aktivismus a další složité obory, které originalitou a složitostí teorémů nesnesou srovnání ani s takovými disciplínami jako je vysoká abstraktní matematika nebo jaderná fyzika a požadavkem na rozsah zapamatovaných informací mnohonásobně předčí studia medicíny. Samotná škola je tak náročná, že slečna Sanna nemusela vypracovat ani magisterskou práci, protože studenti byli tak chytří a nadaní, že sami vymysleli automatický generátor prací , který automaticky garantoval publikace v peer-reviewed mezinárodních časopisech s impact faktorem , čímž studenti jednou provždy vyřešili nejen své magisterské práce, ale také další akademickou kariéru včetně docentury a profesury.
Kromě toho stihla slečna Sanna projít několika politickými funkcemi včetně ministryně dopravy, kde se převážně věnovala podpoře cyklistiky, zákazům spalovacích motorů a dopravnímu zklidňování v rámci boje za záchranu planety, v čemž je finská legislativa leadrem celé EU a kam se na ni hrabe takový primátor Hřib.
To ale nebyl zdaleka vrchol její kariéry. V roce 2019 byla jmenována nejmladší premiérkou na celém světě a musela ihned projít krizovou zatěžkávací zkouškou, protože ji čekala doba kovidí. Novopečená finská premiérka však nelenila a naordinovala zemi tak drakonické lockdowny a takový fízlí dohled, že se smrtící virus lekl, utekl a raději nechal finskou populaci imunologicky naivní.
Světové proslulosti však premiérka Sanna Marin doznala až v momentě, kdy vyšlo všeobecně ve známost, jak paní premiérka tráví volný čas. Paní Sanna (mezitím se stihla vdát) totiž v mezidobí co usilovně pracuje pro dobro planety a všech potřebných a znevýhodněných, taky dost paří. Zatímco ve zbytku Finska panuje de facto prohibice a až kalvinistická morálka, paní premiérka, přestože má doma čtyřleté dítě a práce údajně nad hlavu, nehledě na krizovou situaci v zemi, si pronajímá luxusní hotelové pokoje a luxusní restaurace, kde pořádá několikadenní tahy s finskou smetánkou tzv. celebritami a dalšími svými kumpány a není ohrožena ani tím, že by je v noci obtěžovala policie kvůli hluku ani se jí finský Barnavernet, který si nic nezadá s tím norským, nebude ptát, kdo a jak se během její několikadenní nepřítomnosti stará o její čtyřletou dceru.
Na těchto akcích alkohol tekl proudem, paní premiérka, která asi bude pod obojí, se zmítala ve vášnivých tanečních kreacích tu s chlapy, tu s ženami a předváděla kopulační pohyby jako nějaká puberťačka. Na videu byly patrné i červené oči a mydriatické zornice. Přítomné ženy svlečené do půl těla si své bujné rajcovní poprsí zakrývaly finskou vlajkou, protože celá finská státnost se před pařbami paní premiérky musí povinně kořit. Celá útrata šla zřejmě na konto finského státu. Zda se tam podával taky koks do konečníku a provozoval chem-sex, jako na podobných akcích členů koalice českého PirStanu, není nic známo, ale vzhledem k výdrži a rozkmitu paní premiérky budou budivé aminy vedle alkoholu nejspíše naprosto esenciální složkou podávaného mixu.
Když celá šaráda paní premiérky vyšla najevo, opozice byla zděšená (dle neomarxistických novin „zuřila“), přičemž argumentovala důstojností premiérské funkce. To se ale konzervativní zpátečníci přepočítali. Na obranu soudružky mladé premiérky se postavila celosvětová neomarxistická fronta asi tak pěti radikálních feministek tím, že začala postovat na sociální sítě své taneční kreace spočívající v jalovém předvádění kopulačních pohybů. Progresivně postmoderní média přitom každý přírůstek videí na podporu soudružky premiérky oznamovaly palcovými titulky v novinách – bavit se a tančit ve volném čase je přece naprosto legální.
Paní premiérka si s velkým odstupem nechala udělat test na drogy, což znamená, že nehulila, protože jiné drogy již byly po několika dnech či možná týdnech již dávno metabolizovány a pozitivita čehokoli kromě tetrahydrokanabinolu, která je zachována až po dobu 50 dnů, by stejně byla naprosto nemyslitelná. Po progresivně postmoderní neomarxistická média byla tím pádem věc uzavřena, paní premiérka očištěna, protože státní laboratoře podobně jako ženy u soudu nikdy nelžou.
K podporujícím členům neomarxistické fronty se rovněž přidali i čeští Piráti, kteří paní premiérce vyjadřovali obdiv i úctu a na protest proti zvrácenému a zpátečnickému patriarchátu uspořádali velkou pařbu se žranicí na státní útraty. Po dobré a záslužné práci pro lid, jak se vyjádřil předseda Pirátské strany pan Bartoš, si prý všichni včetně finské premiérky zaslouží pořádný voraz.
Panu Bartošovi bylo doporučeno, aby extendoval legitimní kopulační kreace paní finské premiérky a na protest proti konzervativnímu tmářství si ho veřejně vyhonil. Mohl by si rovněž, po vzoru jeho přítele a politického partnera pana Hlubučka, dát i trochu koksu do předkožkového vaku. Podle stejné logiky, kterou použil pan Bartoš, je taková honitba naprosto legální. Doporučuje ji 99 ze sta Pirátů. Navíc dle předchozích postojů Pirátů a jiných neomarxistů , když vám leze testosteron i ušima, koukání na porno a honění je věc, která je po zdravotní stránce velmi prospěšná.
Pan svobodný zednář Bartoš nicméně všechny naděje zklamal a naprosto legální honitbu veřejně neprovedl. Důvod tohoto kroku není znám. Asi trpí nedostatkem testosteronu nebo je prostě jenom srab a neumí se postavit za svůj boj proti proruskému fašistickému útlaku a za větší sociální spravedlnost. Piráti by si měli zvolit nového předsedu. Jsem přesvědčen, že takový pan Holodňák by po pár jointech a pár panácích výzvu určitě přijal. Možná by k veřejné a naposto legální kopulaci přesvědčil i paní pirátskou poslankyni Richterovou. Pro zakrytí intimních partií by mohli použít třeba po vzoru finské premiérky českou vlajku.
24.08.2022 Challenger
